Čárové kódy prozradí spotřebitelům o zboží téměř vše

Díky využití lineárního čárového kódu, který obsahuje standardní GTIN, na obalu zboží a pomocí aplikace v chytrém telefonu lze zákazníkům sdělit vše potřebné. Přitom téměř dvě třetiny obchodníků a výrobců dnes vnímají čárový kód na obalu jen jako nosič informací pro logistiku.

Pro identifikaci zboží v rámci celého dodavatelsko-odběratelského řetězce se využívá tzv. GTIN (Global Trade Item Number) dříve známý pod zkratkou EAN. Přestože pro výrobce, obchodníky i logistické firmy práce s ním představuje každodenní rutinu, běžným spotřebitelům, kteří se s ním setkávají v podobě čárového kódu na většině rychloobrátkového zboží, doposud nepřinášel žádný praktický užitek.

 

„Zkušenost z trhu potvrzuje, že současný trend používání QR kódů na obalech často zavádí spotřebitele do zcela nevyžádaných informací. Výrobci přitom deklarují nedostatek prostoru na etiketě k poskytování informací, které chtějí nebo musí sdělovat zákazníkům. Úspěšné modely ukazují, že QR kód může posloužit spíše ke stažení aplikace pro telefon zákazníka, zatímco GTIN nese jednoznačné ID produktu a další na ně navázané informace,“ říká Petr Ondrášek, ředitel pro strategický rozvoj ze společnosti CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem aplikací pro chytré telefony.

 

Jak ukázal aktuální průzkum, realizovaný ze strany GS1 Czech Republic a CCV Informační systémy na pražském Retail Summitu, samotní manažeři firem působících v retailovém prostředí chápou GTIN na obalu převážně jako logistickou informaci. Pouze třetina si uvědomuje, že čárový kód může být klíčem k celé řadě pro spotřebitele zajímavých informací o produktu. To se však s nástupem chytrých telefonů a uživatelsky zaměřených aplikací může velmi rychle změnit.

Za správnou a jedinečnou identifikaci každého produktu pomocí GTIN (EAN) zodpovídá vždy ten subjekt, který zboží dodává na trh. Příslušný číselný rozsah pro vygenerování GTIN přiděluje sdružení GS1 Czech Republic, která je jako jediná v ČR oprávněna k registraci subjektů do Systému GS1.

 

Velkého potenciálu pro využití čárových kódů konečnými spotřebiteli si je Pavla Cihlářová, ředitelka GS1 Czech Republic, vědoma: „Zákazník požaduje stále více informací o nabízených produktech a využití čárových kódů k tomuto účelu se díky masivnímu rozšíření chytrých mobilních telefonů přímo nabízí. Staré dobré skenování čárového kódu tak je díky moderním technologiím postaveno do zcela nové, atraktívní role – zákazník naskenováním kódu prostřednictvím mobilu zjistí vše, co aplikace o zboží umožňuje dohledat,“ a dodává:„Průzkum globální organizace GS1 navíc ukázal, že zákazníci jsou vůči mobilním aplikacím velmi kritičtí. Chtějí pouze důvěryhodné a kvalitní informace.“

 

Rostoucí nároky spotřebitelů na maximum informací o zboží už nabízeném na pultech obchodů se rozhodly v plné míře uspokojit Templářské sklepy Čejkovice. S pomocí chytrého telefonu a mobilní aplikace Templářská vína mohou nyní zákazníci načíst všechny dostupné informace o vínu přímo z láhve z čárového kódu, který je nedílnou součástí etikety každé prodávané lahve řady Sanctus Victoria.

 

„Načtením čárového kódu s pomocí nové verze multiplatformní aplikace Templářská vína získá zákazník o daném výrobku celou řadu užitečných informací, které mu usnadní správný výběr. Během okamžiku se tak dozví vše o charakteru vína, příslušné vinici či technologii výroby. Zjistit ale může podrobnosti ohledně sklizně, počtu nalahvovaných kusů nebo dokonce on-line aktuální stav skladových zásob. Velmi důležitá je možnost důvěryhodného ověření certifikace vína dozorovými orgány s odkazem na provedení laboratorních a senzorických hodnocení,“ popisuje Petr Ondrášek. Po sdělení všech transparentních informací se může zákazník dostat až k on-line nákupu nebo GPS navigaci na nejbližší místa prodeje.

 

Přístup Templářských sklepů Čejkovice, které jsou ke svým zákazníkům zcela otevřené, je zcela v souladu s aktuálními zákaznickými požadavky, kdy jednoduchá dostupnost a kvalita informací o produktu představují životně důležitou součást úspěšného obchodování. „Kvalitní data poskytnutá spotřebitelům přitom úzce souvisí s kvalitní identifikací a standardy GS1, proto je také tato problematika jednou z klíčových pro GS1 Czech Republic,“ uzavírá Pavla Cihlářová.

 

Většímu využití kombinace čárového kódu na obalu a mobilního telefonu nahrává také přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1169/2011 a připravovaná novela zákona o potravinách. Nová legislativní úprava, která u nás začne platit od prosince 2014, přináší vyšší nároky na poskytování informací o potravinářských výrobcích konečnému spotřebiteli. „S ohledem na omezený prostor na obalech lze očekávat, že výrobci a obchodníci pro splnění těchto náležitostí využijí právě mobilní aplikace,“ říká Ondrášek.

GS1 Czech Republic 

 

CCV Informační systémy