Subaru Forester 2.0D-S Executive Lineartronic – Konečně spolu

Spojení SUV, vznětového motoru a automatické převodovky je v této třídě celkem oblíbené, hlavně mezi dámami. U Subaru se na něj ale čekalo opravdu hodně dlouho. Zatímco u konkurence bývá tato kombinace v nabídce obvykle hned při uvedení, v případě Foresteru to trvalo tři roky.

 

Subaru je jak známo specifická značka, která jde v mnoha ohledech vlastním směrem. A i když jí to přináší určité komplikace, drží se ho. Platí to jak o motorech typu boxer s protilehlými válci, a to i u dieselu, tvrdošíjně se drží i stálého pohonu všech kol AWD. Stejně tak jako jeden z mála výrobců věří ve variátorovou bezestupňovou převodovku, kterou obchodně označuje Lineartronic. Velká část výrobců tento typ kdysi také zkusila (Audi, Ford, Mercedes), kvůli malému zájmu zákazníků i relativně nízké životnosti od nich upustila. Nicméně první dlouhodobé zkušenosti s Lineartronicem ukazují, že Japonci na to šli asi trochu jinak, protože drží.

 

Dnes se zatím variátorů drží vesměs japonské značky, kromě Subaru ji používají Nissan a Toyota. A důvod? Variátor má tu přednost, že má teoreticky nekonečné množství převodových poměrů, takže dokáže udržovat motor z hlediska spotřeby v optimálních otáčkách. Proto dokáže automobil zrychlovat, aniž by stoupaly otáčky motoru. Kdo to neví, má tendenci šlapat neustále na plyn víc, než je nutné. Další negativní jev variátorů nastával při plné akceleraci, kdy motor vyletí do otáček a drží se na nich, dokud člověk neubere plyn. I to už je minulost, protože moderní variátory, včetně Lineartronicu, už v tomto režimu odřazují nahoru jako klasické automaty. Stejně tak může řidič ručně volit sedm přednastavených převodů. Chce to cvik, ale ve výsledku budete spokojeni.

 

Dvoulitrový naftový boxer vždy vynikal tichým a kultivovaným během, nízkou spotřebou, v zimě rychlým nástupem topení a příznivou momentovou charakteristikou. Ve spojení s variátorem však jakoby o některá pozitiva přišel, tedy alespoň v případě testovaného auta. I po zahřátí zní totiž až příliš kovově, přitom z minulosti mám zvuk naftového boxeru zafixovaný v kategorii příjemný. Zatímco vnímání hluku je věc subjektivní, spotřebu lze snadno změřit. A ta se v průměru pohybovala mezi 7,6 až 8 litry nafty, ve městě se dokonce snadno přehoupla přes devět litrů. A to je i na SUV se stálou čtyřkolkou moc. Přitom s manuální převodovkou jezdil naftový Forester bez potíží za 6,5 l na 100 km.

 

Bohužel Lineartronic udělal z Foresteru poměrně drahé zboží, jeho cena totiž začíná na 693 388 Kč. Když ale toužíte po navigaci, musíte sáhnout po vrcholné výbavě Sport. A to už pak Forester vyjde na 875 207 Kč, čímž se dotáhl na Outback. A tomu bychom asi dali přednost, třeba i proto, že je novější, vypadá lépe a kombinace dieselu a automatu je u něj lepší.

Michal Štengl, foto autor