Zetor v Evropě končí s výrobou

Zetor v Evropě končí s výrobou. Rozhodnutí ukončit po osmi desítkách let výrobu zemědělských traktorů Zetor v České republice se může zdát jako začátek konce další tradiční značky. Nicméně nemusí tomu tak nezbytně být. Naděje a byznys umírají až poslední.

Končí výroba traktorů v Brně. Ano, čas se nachýlil, energie zdražily, materiál v cenách poskočil, dodavatelé se již dávno přesunuli do Asie a o traktory s motory do maximálního výkonu 100 kW/135 k není v Evropě až tak velký zájem. Před dvěma roky vyrobili v Zetoru 1000 traktorů, loni to bylo dokonce 1500 kusů. Tak to přece vypadá na jakýsi růst. Jenže je třeba vidět, že drtivá většina produkce byla uplatněna na neemisních trzích v Asii, Latinské Americe či Africe. Relativně složité emisní předpisy a další legislativní opatření zkrátka výrobě Zetoru v Evropě moc nepřejí. Z tohoto pohledu je přenesení výroby do příznivějších končin, třeba do Indie, praktickým opatřením. Ostatně v Brně se toto rozhodnutí dotkne 33 pracovníků, kteří ještě stále ve výrobě fungovali.

Zůstává organizační zbytek

Co je podstatné – v Brně zůstává logistika, kvalita, distribuce náhradních dílů, servis, vývoj, obchod a marketing a další podpůrné oddělení. Vypadá to, že jde nakonec o konverzi výrobního závodu na obchodní, vývojovou a servisní centrálu. Je velmi pravděpodobné, že traktory Zetor budou i nadále nabízeny na evropském trhu, jen se budou vyrábět v Asii. Kromě funkčního indického joint venture výrobního podniku firem Zetor India a VST se Zetor Tractors poohlíží po strategickém partnerovi také v Číně. Róbert Harman, výkonný ředitel společnosti Zetor Tractors, vysvětluje: „Trh se zemědělskými traktory se v Evropě podstatně změnil. To musíme přijmout v Zetoru jako fakt, stejně jako to přijala naše konkurence. Zetor nemůže výrobu v Evropě dotovat, musí naopak jít tam, kde dokáže vydělávat a investovat do dalšího vývoje. Tuto změnu musíme udělat, abychom vůbec přežili.“

Konkurenční podmínky

Rozdíl v materiálových nákladech na trhu v Evropě a v Asii je propastný, celých 30 až 35 %. V takovém okamžiku se to může propsat do výsledné ceny produktu v podobném procentuálním vyjádření. Navíc, speciálně v Číně, je celý systém OEM a dodavatelů podstatně pružnější. Fungují tam zcela jiné vztahy a zákonitosti, díky nimž se technické a technologické inovace daří dostat do sériové výroby za poloviční čas než v Evropě. Zetor se tak stěhuje prakticky blíže dodavatelům klíčových komponent. Ponechává si osvědčené komponenty od prověřených dodavatelů, jako přední nápravy Carraro, převodovky Carraro a ZF, hydrauliku Mita, kabiny Fritzmeier nebo motory Cummins či Deutz. (Je Zetor vůbec ještě výrobce, nebo je integrátor?) Všechny tyto díly a konstrukční skupiny se již v Asii vyrábějí. V současné době Zetor vyvíjí dva nové modely zemědělských traktorů, které bude vyrábět v Indii. Jeden z nich snad bude od roku 2027 k dispozici i zákazníkům v Evropě. 

Proč si pořídit Zetor?

„Protože více než 1,3 milionu zákazníků se nemůže mýlit!“ Tolik říká „headline“ na portálu producenta. Je fakt, že právě tolik zemědělských traktorů sjelo od roku 1946 z výrobní linky a zamířilo do více než 130 zemí světa, aby uspokojilo legitimní očekávání koncových zákazníků. Zetor rozhodně nepatří k nejstarším výrobcům zemědělských traktorů na světě, ale osm desetiletí zkušeností přece jen něco znamená. Svoji váhu má pořád i značka samotná, i když v posledních třiceti letech dostávala z hlediska dobrého jména výrazně zabrat. Pocvičili se na ni různí experti a top manažeři, až ji nakonec dovedli v její domovině ke krachu. Různá obchodní a jiná spojení se světovými hráči také v posledních desetiletích nepřinesla kýžený výsledek. Snad nejhorší rozhodnutí bylo spojit své síly v roce 1993 se značkou John Deere. Americký megavýrobce pomohl Zetoru tak akorát sestoupit v tabulkách prodejů ještě níž. Na českém trhu JD v roce 2000 například uplatnil cca 1000 zemědělských traktorů, zatímco Zetor jich dokázal svým zákazníkům prodat jen 200, tedy jednu pětinu. Nutno ale také říct, že o 14 let později se Zetor vzchopil a na českém trhu JD porazil. Pomohly mu k tomu nové modely. Inovace a vývoj byly motorem přežití druhdy světoznámé české značky. Jenže legislativní nároky a koneckonců i legitimní požadavky zákazníků nakonec vykonaly své. Dokud Zetor vyráběl lehké zemědělské traktory s motory s nižšími výkony, byl králem. Okolnostmi vynucený posun do vyšší výkonnostní kategorie začal značku velmi bolet. 

Zetor se pokusil zachránit situaci a v roce 2004 zahájil výrobu modelové řady JRL (jednotná řada – lehká) s modelem Proxima (62 k). O tři roky později spatřila světlo světa řada Proxima Plus (82–101 k). Trvalo dalších 11 let a na trh přišly řady Hortus a Utilix (68 k, common-rail Deutz). S nástupem přísnějších emisních limitů v roce 2024 byla ukončena výroba vlastních motorů a převodovek. A letos, v roce 2026, výroba všech sedmi modelových řad traktorů Zetor – Primo, Compax, Utilix, Major, Proxima, Forterra a Crystal – končí zcela.

Vývoj pracuje dál

Současný vývojový tým se, kromě jiného, podílí také na konstrukci vojenského vozidla Zetor 6×6. Vojenská stopa není ničím neobvyklým nebo novým. Zetor samotný vznikl jako civilní výrobní produkt ve Zbrojovce Brno po osvobození sovětskou a rumunskou armádou. Zbrojovka Brno byla, stejně jako továrny podobného zaměření, vždy v době míru vystavena nutnosti přeorientovat svoji výrobu, přesně podle rčení: „překovejme meče v pluhy“. Vyráběla nábytek, šicí stroje, psací stroje, jízdní kola, motocykly, automobily, vznětové motory a zemědělské traktory. Ve všech segmentech výroby zanechala výraznou stopu. Ve všem, co vyráběla, dosáhla úspěchu. Každý civilní výrobní program však skončil, když nastal čas: „překovat pluhy na meče“. Že vám to něco připomíná? Ale jistě, „meče“ dnes znovu zaznamenávají výrazný vzestup a začínají tvořit opravdu „zdrcující“ zisk – svým výrobcům. Není se tedy co divit, že i Zetor by si chtěl líznout. Ostatně ve vývoji a výrobě zbraní, speciálně těch ručních palných, ale také částí či celých letadel byla Zbrojovka Brno velmi úspěšná. A i když dnes již neexistuje a v místě jejího bývalého areálu se pilně staví soukromé budovy, písmeno Z zakomponované do vývrtu hlavně má stále svoji hodnotu. Třeba i ta složená značka ZETka a traktOR – ZETOR – nabude opět své někdejší slávy. Čas ukáže, stejně jako se to stalo u značek Apetito, Kofola, Škoda Auto, ČSA, Karosa, Benzina, Avia, Liaz, Orion, Zora a dalších. Kdo chce, musí věřit!