Turbogenerátor z Plzně poletí do Austrálie největším letadlem světa

 

V úterý dopoledne se v areálu plzeňského výrobce turbogenerátorů BRUSH SEM nakládal na speciální podvalník elektrický generátor vážící 117 tun. Kromě váhy jsou úctyhodné i další rozměry.  Dlouhý je 8,8 metru, široký přes 3,5 metru a na výšku měří téměř 3,2 metry. Podobný typ strojního zařízení se do vzdálené cílové destinace přepravuje obvykle námořní lodí. Z důvodu času však DB Schenker v tomto případě sáhl po nestandardním řešení. Přestože je manipulace s tak těžkým strojem velmi obtížná, rozhodl se výrobce generátoru společně s přepravní společností pro leteckou přepravu. Od začátku pak bylo jasné, že tento přesun umožní jedině nákladní Antonov An-225, známý pod komerčním názvem Mrija.

 

 

Mrija je nejdelším a zároveň nejtěžším letounem, jaký kdy byl zkonstruován. Je poháněn šesti dvouproudovými motory a má také největší rozpětí křídel ze všech letounů v aktivní službě. Byl navržen pro přepravu sovětského raketoplánu a části nosné rakety. Poté, co byl vývoj raketoplánu Buran zrušen, byl letoun odstaven. Po několika letech byl po modernizaci nasazen do obchodního provozu v rámci flotily Antonov Airlines (ADB). Unikátní rovněž je, že byl vyroben pouze jediný typ tohoto stroje, druhý nebyl nikdy dokončen. V Česku se tento obří letoun ukázal zatím jen několikrát. Prvně se tak stalo při jeho cestě do Paříže na tamní aerosalón v roce 1989, poté na letišti Václava Havla, tentokrát již obchodně, sedl v letech 2003 a 2004, kdy z Prahy do Taškentu vezl svůj vůbec nejtěžší náklad – zařízení pro budovanýropovod o hmotnosti 247 tun. Mrija v Praze přistála také v roce 2006. Poměrně nedávno obrovský Antonov přistával i na letišti v Ostravě – Mošnově, kde na svoji palubu naložil vojenský materiál určený pro Afriku.

Největší letadlo světa je na letištní ploše k nepřehlédnutí. Kromě své délky, která činí 84 m, rozpětí křídel 88,4 m a maximální vzletové hmotnosti, která může dosáhnout až neuvěřitelných 640 tun, je na An-225 pozoruhodný i způsob nakládání přepravovaného materiálu. To totiž probíhá na rozdíl od většiny podobných letadel v přední části letounu, kdy se odklopí přední část těsně pod pilotní kabinou.

 

O letadle Antonov An- 225:

 

Zvolený typ přepravy postavil DB Schenker před další výzvu, které bylo nutné se postavit. Když se zásilka takové váhy a objemu posílá po moři, nachází se obvykle v celodřevěném obalu s konstrukčními prvky, které definují a umožňují manipulaci. V případě letadla to je ale jiné. „Ochranný dřevěný obal nepadá v úvahu, veliký generátor bude přikryt speciální plachtou, a aby ho bylo možné v útrobách letounu bezpečně uchytit, bylo nutné po dohodě s leteckou společností, která je odpovědná za řádné upevnění nákladu, na generátor navařit až šestatřicet fixačních bodů,“ popisuje manažer nadrozměrných přeprav Pavel Trnka z DB Schenker.

 

Přesun na pražské letiště Václava Havla v Praze proběhl v nočních hodinách za sníženého dopravního provozu prostřednictvím speciálního několikanápravového tahače. Transportu asistovala jak vozidla přepravce, tak i policejní doprovod, který na obtížných úsecích odkláněl či zastavoval dopravu.

 

„V porovnání s celkovou trasou šlo sice jen o zlomek cesty, přesto bylo nutné i přesun po pozemních komunikacích pečlivě naplánovat. S tím máme naštěstí mnoho zkušeností. Daleko větší plánování a přípravu si vyžádalo samotné nakládání stroje do letounu,“ říká Pavel Trnka z DB Schenker.

 

Po bezproblémové cestě dorazil náklad v brzkých středečních hodinách na letiště v Ruzyni. Samotné nakládce pak asistovaly dva jeřáby, díky nimž manipulace s více než stotunovým turbogenerátorem proběhla hladce. S pomocí speciální čtyřicet metrů dlouhé rampy se pak náklad posunul dovnitř letadla. Naložení doprovodných beden s příslušenstvím generátoru již bylo běžnou rutinou.

 

 

Odlet Mriji s neobvyklým nákladem se plánuje na čtvrteční ranní hodiny. Na cestě směr Perth bude muset An-225 třikrát doplňovat palivo, protože naložené uletí maximálně 4 000 kilometrů. Plánovány jsou tak mezipřistání v Turkmenistánu, dále v Indii a naposledy v Indonésii. Po přistání v Perthu bude generátor zbytek cesty do rafinérie v západní Austrálii absolvovat po silnici

 

„Jsem velmi rád, že jsme si měli možnost prověřit naše procesy a otestovat logistické řešení v rámci tohoto ojedinělého mezinárodního projektu ve spolupráci s Antonovem. Podobné nadrozměrné a globální zakázky jsou pro nás vždy výzvou a zároveň zpestřením,“ konstatuje Tomáš Holomoucký, ředitel DB Schenker v České republice.