Proměna přístavu Hongkong
Proměna přístavu Hongkong. Hongkongský přístav patří i přes výrazné změny v regionální logistice mezi klíčové uzly světového obchodu. Jeho páteří jsou Kwai Tsing Container Terminals, které dnes fungují především jako vysoce efektivní překládkový hub, propojující výrobní centra jižní Číny s globálními námořními trasami. Od roku 1972 zde operuje společnost Modern Terminals, jejíž provozy jsme si prohlédli.
V minulosti byl Hongkong hlavní exportní branou čínského průmyslu. S masivním rozvojem přístavních kapacit v Šen-čenu, Kantonu a dalších městech se však jeho role postupně proměnila. Přístav se stal především překladištním centrem, které zajišťuje rychlé a spolehlivé přepojení regionálních toků zboží na dálkové oceánské linky.
„Tento posun je přirozeným vývojem celého regionu. Hongkong si udržel svou roli díky vysoké provozní efektivitě, hlubokovodnímu přístupu a schopnosti pružně reagovat na potřeby lodních aliancí,“ říká Elin Wongová, head of corporate affairs společnosti Modern Terminals. Ročně se v přístavu odbaví zhruba 14 mil. TEU, což Hongkong i nadále řadí mezi deset nejvýznamnějších kontejnerových přístavů světa.
Čtyři terminály
Modern Terminals provozují v Hongkongu terminály T1, T2, T5 a T9 South, které dohromady zahrnují sedm kontejnerových stání s hloubkou až 17 metrů. Roční kapacita těchto terminálů dosahuje přibližně 7 mil. TEU. Společnost je zároveň aktivním členem Hong Kong Seaport Alliance, jejímž účelem je koordinace provozu mezi jednotlivými terminály, omezení zbytečných vnitropřístavních přesunů a zvýšení konkurenceschopnosti Hongkongu vůči okolním přístavům v deltě Perlové řeky.
Připraveno na největší lodě
Jedním z klíčových projektů posledních let je modernizace nábřeží a manipulační techniky. Reakcí na rostoucí velikost kontejnerových lodí je prohlubování vybraných stání, zesilování fendrů a zejména modernizace jeřábů. „Projekt zvýšil výšku jeřábů o 5,5 metru na celkových 48 metrů, čímž se terminály připravily na obsluhu lodí s konfigurací až 24 kontejnerů napříč paluby,“vysvětluje Elin Wongová.
Digitalizace a plynulost provozu
Vedle fyzické infrastruktury hraje zásadní roli digitalizace. Vstup kamionů do terminálů probíhá plně elektronicky prostřednictvím QR kódů, které nahradily rozsáhlou papírovou dokumentaci. Řidiči mají přesné informace o časech, trasách i místě manipulace s kontejnery, což zrychluje odbavení a snižuje riziko chyb. Provoz nákladních vozidel je zde opravdu hodně živý.
Udržitelnost není jen marketing
Udržitelnost není u Modern Terminals samostatným projektem, ale integrální součástí provozní strategie. Přechod na elektrické jeřáby RTG (rubber tyred gantry crane neboli portálové kontejnerové jeřáby na pneumatikách) určené pro manipulaci s kontejnery byl v Hongkongu dokončen již v roce 2014, přičemž v terminálu DaChan Bay v Šen-čenu byly tyto technologie nasazeny už od zahájení provozu. Dalším krokem se staly eko RTG s bateriovými úložišti, které umožňují plně bezemisní manipulaci i v hlavních dopravních trasách terminálu.
Součástí environmentálních opatření jsou také elektrické terminálové tahače, elektrické vysokozdvižné vozíky, plošná výměna osvětlení za LED technologie a rozsáhlé využití solární energie. Na devíti budovách terminálů je dnes instalováno 761 solárních panelů, které ročně vyrobí přibližně 431 MWh zelené elektřiny a sníží emise CO2 o zhruba 168 tun ročně.
Dlouhodobá strategie se promítá do konkrétních výsledků. Emise CO2 na 1 TEU klesly od roku 2008 z přibližně 14,4 kg na 8,4 kg v roce 2024, což představuje kumulativní snížení o více než 36 700 tun CO2. Strategické cíle společnosti jsou jasně definované: nulové přímé emise z provozu do roku 2030 a uhlíková neutralita do roku 2050. „Naším cílem je, aby byl hongkongský přístav nejen efektivní, ale také skutečně udržitelný v každodenním provozu, ne pouze v deklaracích,“ uzavírá Elin Wongová.
Zelené bunkrování
Ekologický rozměr přístavního provozu v Hongkongu se netýká jen elektrifikace techniky, ale také bunkrování lodí (tankování paliva). Modern Terminals se podílí na rozvoji zeleného bunkrování prostřednictvím LNG jako přechodového nízkoemisního paliva. V roce 2025 zde proběhlo první „simops“ bunkrování LNG v Hongkongu, tedy tankování lodě současně s překládkou kontejnerů, bez přerušení provozu terminálu. Tento krok potvrzuje připravenost přístavu na přechod k nízkoemisním námořním palivům.
INFOBOX: Modern Terminals & Kwai Tsing Container Terminals
Provozovatel: Modern Terminals Limited
Počet stání pro kontejnerové lodě: 7 + 3 pro říční lodě
Hloubka vody: až 17 m
Roční kapacita: cca 7 mil. TEU
Jeřáby: modernizované přístavní jeřáby (výška 48 m, dosah 24 kontejnerů napříč)