Námořní a lodní doprava

Ředitelství vodních cest neuspělo u NSS ve sporu kvůli modráskům

Ředitelství vodních cest neuspělo u Nejvyššího správního soudu (NSS) ve sporu o výjimku, která by umožnila zásah do biotopu silně ohrožených modrásků u Přelouče na Pardubicku.

Ministerstvo životního prostředí v roce 2007 jako odvolací orgán výjimku neudělilo. Podle NSS postupovalo správně. Lokalitu s výskytem modrásků bahenních a očkovaných by zasáhla případná stavba nového plavebního stupně, který je součástí plánů na splavnění Labe až k Pardubicím. ČTK to zjistila z úřední desky NSS. 

    
Nové rozhodnutí NSS ale zřejmě nebude mít žádný přímý dopad. Kvůli splavnění Labe a zásahu do biotopu chráněných druhů se řadu let vedou desítky soudních sporů. Ministerstvo životního prostředí paradoxně loni po změně legislativy udělilo výjimku, která se týká asi 40 kriticky a silně ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jediným výsledkem nynějšího rozhodnutí NSS tak jsou vyhozené státní peníze za právníky, řekl ČTK Miroslav Patrik z ekologického sdružení Děti Země. K případnému splavnění Labe do Pardubic stále chybí řada důležitých podkladů. Krajský soud v Pardubicích letos už podruhé zrušil územní rozhodnutí pro plavební kanál u Přelouče. Důvodem byly vady v rozhodnutí Městského úřadu Přelouč i v jeho potvrzení krajským úřadem. 

    
NSS v posledním rozhodnutí ohledně modrásků vycházel z toho, že na udělení výjimky podle zákona o ochraně přírody a krajiny neexistuje žádný pevně daný právní nárok. Rozhodnutí o udělení výjimky je tak věcí uvážení úředníků a soud ve správním soudnictví pouze zkoumá to, zda správní orgán nepřekročil meze a nedopustil se svévole při rozhodování. „NSS dospěl k závěru, že žalované ministerstvo životního prostředí při rozhodování o odvolání proti neudělení výjimky nepřekročilo meze svého správního uvážení a své rozhodnutí řádným způsobem zdůvodnilo. Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnosti Ředitelství vodních cest ČR nevyhověl,“ řekla ČTK mluvčí NSS Sylva Dostálová. 

    
Splavnění Labe do Pardubic má stát dvě až tři miliardy korun. Kvůli prodloužení vodní cesty o 24 kilometrů by musel u Přelouče vzniknout více než tříkilometrový kanál, plavební komora s vraty a nová přemostění. Zastánci splavnění tvrdí, že by se po vodě daly výhodně vozit nadměrné náklady a sypké materiály, například obilí, písek, hnojiva či posypové soli. Ekologové se dlouhodobě stavějí proti splavnění Labe k Pardubicím. Vadí jim zejména zásah do biotopu desítek druhů chráněných rostlin a živočichů na Slavíkových ostrovech u Přelouče. Zpochybňují také výhodnost lodní dopravy na tomto úseku Labe.
 

Přečtěte si také

Back to top button