Kyperská debata

Kypr se zřejmě vyhnul krachu díky záchrannému balíčku Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu ve výši 10 miliard eur, který je ale podmíněn zavedením regulace kapitálu. Dopad na realitní trh ve střední a východní Evropě však zůstává nejistý, a to zejména vzhledem k velkému počtu účelově založených společností (tzv. SPV) založených na Kypru, které vlastní a spravují nemovitosti nacházející se ve východní Evropě.

 

Dnes zveřejněná zpráva Colliers International Kyperská debata se snaží zkoumat širší důsledky kyperského dramatu pro nemovitosti a východoevropské investiční trhy. Zpráva poukazuje na stupňující se tlak evropských vlád usilujících o větší transparentnost, která by umožnila zvýšení příjmů prostřednictvím zdanění u zdroje. A společnosti se sídlem v daňových rájích jsou v první linii.

 

Klíčové závěry zahrnují: 

Region CEE vyšel z událostí na Kypru relativně bez úhony. Snížení úvěrové kapacity kyperských bank v důsledku znárodnění banky Bank of Cyprus a uzavření banky Laiki Bank mělo jen malý přímý dopad na trhy ve východní Evropě, velký dopad nebyl zaznamenán ani na provozní kapacity kyperských účelově založených společností. Zatím se objevily jen omezené náznaky, že by vlastníci přesouvali SPV a jejich operace do jiných sídel.

 

Model „bail-in“ nahrazuje „bail-out“ verzi. Období soukromých zisků a společenských ztrát je u konce. Jak se bohaté země snaží udržet si vlastní fiskální zdraví, neexistuje už žádná tolerance, ani soucit, s těmi, které si myslí, že si mohou i nadále udržet svůj nadstandard bez nutných omezení a změn. Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi a šéf euroskupiny sdružující ministry financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem stroze vzkázali do zemí s nadměrným bankovním sektorem: Dejte se do pořádku sami, protože pokud se dostanete do potíží, nemusí se vám dostat pomoci.

 

Daňové ráje a daňoví podvodníci pocítí útisk. Lucembursko není Kypr ani Malta, ale v každé z těchto zemí je objem bankovních vkladů vzhledem k velikosti ekonomiky příliš vysoký. EU se dostává pod zvyšující se tlak ze strany některých členských států a obyvatel, aby uvolnila pravidla bankovního tajemství, zlepšila bilaterální spolupráci mezi daňovými orgány a posvítila si na daňové ráje. Lucembursko a další místa se budou muset smířit se zvýšenou kontrolou, což by mohlo mít dopad na jejich dlouhodobější oblibu jako sídla investičních společností.

 

Očekávají se další změny bilaterálních daňových smluv s tzv. offshore sídly. Rusko a Polsko už mění své bilaterální dohody o zamezení dvojího zdanění s Kyprem s ohledem na daňové zacházení se společnostmi sídlícími v tzv. offshore lokalitách.

 

  Damian Harrington uzavírá: „Vzhledem k velkému počtu nemovitostí ve východní Evropě vlastněných účelově založenými společnostmi jak na Kypru, tak v Lucembursku, je zpráva pro realitní investiční trhy velmi jednoduchá. Bez ohledu na to kde a jak je nemovitost vlastněna, je při provádění transakcí rozhodující zajistit, aby nacenění obchodní transakce zohlednilo i daňový dopad. Je velmi pravděpodobné, že když je transakce naceněna na úrovni výnosu 6,5% nebo 8%, rozdíly v návratnosti mohou být velké  v závislosti na struktuře transakce či sídle zúčastněných společností.”