První SDV v sérii
První SDV v sérii. Hitem posledního roku v šuškandě automobilového průmyslu jsou tzv. SDV neboli softwarově definovaná vozidla. Jednoduše, jde o konstrukci, v níž hlavní roli inovátora hraje software, který se upgraduje prostě bezdrátově vzduchem, nejlépe v noci.
Jinými slovy, z automobilu se stává poněkud větší bratr smartphonu. Přináší celou řadu nových funkcí v čase a dovede se takto průběžně přizpůsobovat rostoucím legitimním zákaznickým očekáváním. První softwarově definované dodávkové vozidlo právě uvádí na automobilový trh v sériové výrobě Renault. Model Trafic E-Tech by měl být podle všeho očekávání tzv. game changer. Může tedy SDV opravdu změnit hru na trhu dodávkových vozidel? To je otázka, která mě provázela nejen při cestě do Paříže, kde jsem si měl novoučký Trafic E-Tech poprvé vyzkoušet, ale která mi zcela seriózně rezonuje ještě i dnes.
Dodávková BEV jsou populární
Segment dodávkových automobilů je e-mobilitě docela nakloněn. Rozhodně více než například nákladní vozidla, o těch těžkých ani nemluvím. Kromě všeho jiného je to dáno také zákaznickým očekáváním a určitými emocemi, které si koncový majitel může při pořizování vozu dovolit. Ano, jde o vozidla na práci, to znamená, že svoji úlohu musí sehrát drsná kalkulace. Onen tolik vzývaný koeficient TCO. Když pominu fakt, že TCO si vytváří každý majitel sám a že prohlášení výrobce o jeho hodnotě není až tak relevantní, zrovna u modelu E-Tech nechme Renault pochlubit se možným snížením TCO oproti spalovací variantě až o 10 %.
No prosím, ať si každý majiteli ověří své TCO sám. Z jednoduchého testu sestávajícího z jízdy po lidnatém městě vám k tomu stejně nic moc neřeknu. Ale mohu vypomoct průměrnou spotřebou dodávky: 17,2 kWh na 100 km. Dojezd WLTP City až 690 km, WLTP 470 km. Podle toho, kolik platíte za elektriku, si lehce spočítáte, jak na tom s Traficem E-Tech budete. Výrobce uvádí rychlé dobíjení, během 20 minut 280 km WLTP, nebo dokonce 400 km WLTP City.
Ale ještě než začnu točit kolečkem volantu, zpět k těm emocím. Dodávkový vůz má většinou pro svého majitele také určitou přidanou hodnotu jako dopravní prostředek po práci či ve volném čase. Proto při jeho pořízení můžeme nezřídka nalézt emoce například estetického charakteru či poskytnutí jistého společenského statusu. Pokud na tyto „podnikatelské prohřešky“ ve prospěch soukromého života při rozhodování o koupi elektrické dodávky narazíte, potom věřte, že zrovna Renault Trafic E-Tech vaše emoce uspokojí kladným způsobem. Celkový tvar, výzor vozu, materiály, barvy, to všechno hraje do karet těm, kteří vyhlížejí jistou úroveň komfortu a statusu.
Krátké, intenzivní setkání
Čekal tam na mě, a bylo jich tam víc. Tak pěkně pohromadě vypadaly jako četa vozidel z budoucnosti. A vlastně ano, ona totiž budoucnost již začala, alespoň v tomto okamžiku, na soukromém parkovišti společnosti Renault. Vybral jsem si jeden, protože bylo úplně lhostejno který. Za volantem to bylo rozhodně podstatně blíže komfortu osobního automobilu, než že by mě mělo něco upozorňovat na pracovní zařazení vozidla. Digitální přístrojová deska a velký displej infotainmentu vyzývají, abych si navolil, co chci. Jenže to bych to také musel tak trochu prostudovat. Tady se nestydím za svůj jednoduchý přístup. Sednu, zapnu se a jedu, všechno intuitivně, není co řešit, protože to tak lze. Přiznám se, že nejsem z těch, kdo se těší na každé vylepšení softwarových funkcí svého smartphonu. Každý upgrade přicházející v nočních hodinách mě ponechává lhostejným. Jsem tedy vůbec vhodným kandidátem na osvojení a využití všech možností SDV? Toť otázka! Ale to se jistě uvidí časem. Prozatím jsem zcela nadšený z nové hračky.
Výrazně kvituji, že z interiéru odstranili onen hnusně zábavný „záliv“ pro volič jízdy či ovládání druhdy mechanické převodovky, o který jsem si pravidelně ničil pravé koleno. Stejně tak mám radost z multifunkčního volantu, speciálně z jeho věnce se zploštělými částmi na horní i dolní straně. Nejenže se skvěle vlezu, i když celoživotně nedodržuji rady doktora Rajka Dolečka, ale navíc ten tvar navozuje určitý pocit sportovna a to může pohladit řidičovo ego. Ano, mohu se alespoň chvíli cítit jako Max Verstappen, i když nesedím zrovna v Red Bullu.
Ve městě jako doma
To, co mohu během krátké jízdy ocenit, je především celková délka 4870 mm, která dovoluje využít jakýkoliv „chlíveček“ standardního parkovacího státní. Skvělé manévrovací schopnosti jsou podpořeny průměrem otáčení na hranici 10,3 m. To je stejně jako osobní Renault Clio, jestli si to dobře pamatuji. Stejně tak celková výška 1890 mm dovoluje bezproblémový vjezd do všech podzemních garáží či parkovacích domů. Nezdá se to, ale kdysi jsem téměř dostal infarkt, když jsem v rychlém proudu automobilů mířil do parkoviště pod La Défense, minul výstrahu o celkové výšce 1,9 m a já si vzpomněl, že jsem psal a velebil výšku 1930 mm. Už jsem viděl z toho nebohého vozidla první skříňový kabriolet. Ale vyšlo mi to „myší uličkou“, dodávka totiž tehdy měla optipaket Lorinser a 35% nízkoprofilové pneumatiky. Tak toho se u nového Traficu E-Tech fakt bát nemusíte. A ještě něco k jízdě – zadní náprava zavěšená pomocí multilinku je skvělá a tichá. Co člověk nepřehlédne, je velmi solidní nákladový prostor, který může dosáhnout až 5,8 m3 – a při užitečné hmotnosti 1,3 t to bude rekord třídy, vlezou se tři europalety. Nakládací výška je 530 mm a to je všechno, co jsem se za to svezení s Renaultem Trafic E-Tech naučil – stálo to rozhodně za to.
