Jak vyzrát na emise
Jak vyzrát na emise. Chcete nový VW Transporter s osmi sedadly a pohonem všech kol? Jedinou legální cestou je tzv. vozidlo zvláštního určení, určené pro následnou přestavbu. Testovaný vůz se základem v modelu PanAmericana si vzal do péče tuzemský SICAR a udělal z něj expediční speciál.
Automobilky v Evropě dnes řeší nejen samotný vývoj nových modelů, ale stále více také flotilové emise CO2. Právě ty totiž rozhodují o tom, zda výrobce splní přísné evropské limity, nebo bude čelit vysokým pokutám. Každé vozidlo se spalovacím motorem tak dnes představuje pro výrobce určitý emisní „náklad“. Existují však výjimky. Jednou z nich jsou vozidla zvláštního určení, která po homologaci nespadají do klasické kategorie osobních vozidel M1.
V čem je jiný?
Aby mohl být vůz veden jako vozidlo zvláštního určení (SG), nestačí pouze administrativní změna v technickém průkazu. Musí skutečně projít přestavbou, která mu dá specifický účel a odliší ho od běžného sériového vozidla. Právě proto SICAR instaluje řadu prvků, které z něj dělají expediční vůz.
Zásadní roli hrají terénní pneumatiky BFGoodrich All Terrain T/A KO2 v rozměru 235/65 R17 obuté na discích Brock. Už při prvním pohledu dodávají vozu výrazně robustnější charakter, ale hlavně zlepšují trakci na nezpevněném povrchu, v blátě nebo na kamení. Na druhé straně třeba na mokru dost kloužou, na což je třeba myslet.
Úprava podvozku zahrnovala zvýšení světlé výšky pomocí speciálních pružin, přední část vozu narostla o 25 mm, zadní o 15 mm. Úprava zároveň počítá s trvalým zatížením přibližně 300 kilogramů, což je důležité zejména u expedičníchvozů se střešní výbavou, rezervním kolem nebo dalším příslušenstvím.
Podvozek chrání šestimilimetrové hliníkové kryty palivové nádrže, nádrže AdBlue i zadního diferenciálu od společnosti Almont 4WD, prahy pak ochranné boční lišty typu rockslider.
Terénní shuttle
Zajímavé je, že ani po rozsáhlé expediční úpravě vůz neztratil charakter moderního Transporteru. Kabina nabízí vysokou úroveň komfortu i velmi bohatou výbavu. Testovaný vůz disponoval například matrixovými světlomety IQ.Light LED Matrix, adaptivním tempomatem ACC, systémem Dynamic Light Assist, bezklíčovým přístupem Keyless Entry nebo rozšířeným paketem asistenčních systémů Premium Plus.
Příjemným překvapením je také samotné odhlučnění a kultivovanost vozu. Přestože terénní pneumatiky BFGoodrich jsou při dálničních rychlostech slyšet více než klasické silniční obutí, cestování stále zůstává komfortní. Automatická osmistupňová převodovka pracuje velmi klidně a dvoulitrový turbodiesel má dostatek síly i při vyšším zatížení. Výkon 125 kW a pohon 4Motion navíc znamenají, že Transporter nemá problém ani na mokré trávě, rozbité polní cestě nebo při výjezdu prudších stoupání. A právě zde se ukazuje rozdíl oproti běžným dodávkám s pohonem předních kol.
Nejde o extrémní off-road
Přesto je potřeba říct, že expediční Transporter není čistokrevný terénní speciál typu Defenderu nebo Wrangleru. Stále jde primárně o dodávku. Úpravy ale výrazně posouvají hranice toho, kam je možné s vozem bezpečně a komfortně dojet.A právě v tom spočívá největší síla tohoto projektu. Vůz zvládne dlouhé dálniční přesuny, pohodlné cestování posádky i každodenní pracovní nasazení. A když asfalt skončí, může pokračovat dál. Typickým využitím mohou být expedice, servisní zásahy v těžko dostupném terénu, outdoorové aktivity nebo podpora sportovních týmů.
Zajímavostí je také samotná ekonomika přestavby. Základní vůz ve specifikaci testovaného modelu vycházel na přibližně 1,45 milionu korun, samotná expediční přestavba od SICAR pak představovala dalších zhruba 260 tisíc korun, vše bez DPH.
