Jak dolétalo stoleté ČSA
Jak dolétalo stoleté ČSA. Autoři české publikace Léta létání z roku 1979 do ní vložili zkušenost jednoho z prvních cestujících, kterou našli v pamětní knize letiště: „Když spěcháš, jeď vlakem, když máš dost času, jeď autem, a když je ti jedno, kdy doletíš, leť letadlem.“ A tak se stalo. A tak svět vzlétl.
V loňském roce nalepili na trup jednoho ze dvou Airbusů A320 Českých aerolinií velkou stovku. Dosáhly tehdy stého výročí a staly se pátou nejstarší dosud fungující leteckou společností na světě po nizozemském KLM, kolumbijské Aviance, australských Qantas a sovětském Aeroflotu. Jejich zřizovatelem byl stát, ministerstva dopravy a veřejných prací. Československé státní aerolinie (ČSA) ohlásily svůj první vzlet na 28. října 1923, tedy na páté výročí vzniku republiky, jenže k němu nedošlo. Šéfpilot ČSA Karel Brabenec sice vzlétl, ale v mlze se v upraveném vojenském dvouplošníku Aero A-14 Brandenburg odvážil obletět pouze okolí pražského vojenského letiště ve Kbelích. Druhý den se počasí umírnilo a k hangárům přivezlo auto muže s kufrem, kde ho postavili na váhu. Kdyby měl víc, než povolují předpisy, přiletělo by další letadlo pro zavazadla.
První let do Bratislavy
Tím mužem byl Václav König, redaktor Lidových novin a jediný cestující premiérového letu. Oblékli ho do kožešinové kombinézy, nasadili mu teplé boty, kuklu, letecké brýle, šálu, rukavice, zvedli ho na nekryté sedadlo za pilotem a přidali 790 gramů pošty. Vzduch mu šlehal do obličeje rychlostí 130 km/h, tak rychle totiž letadlo letělo. Pilot se orientoval podle mapy měst, řek, hradů, železnic a názvů nádražních budov. Po tříhodinovém letu přistáli ve Vajnorech u Bratislavy. Opačným směrem potom letěli pilot Cinibulk a redaktor Bežo.
Létání bylo dobrodružství. Třetí den provozu musel například Brandenburg Československých aerolinií nouzově přistát u Prahy. První sezona trvala pouhých 32 dní a přepravilo se při ní 29 cestujících a 141 kilogramů nákladu. V následujícím roce se k Bratislavě přidala linka do Košic, která přepravila 426 cestujících a 2,1 tuny nákladu.
Do německé okupace v roce 1938 létaly ČSA do více než desítky měst v osmi státech a na 10 letišť po celém Československu. Pak je ale zdevastovali Němci, letadla zrekvírovali, posádky většinou emigrovaly a mnoho jejich členů zahynulo v odboji.
Komunistická brzda
Po válce si ČSA rychle získaly zpět svou předválečnou pověst spolehlivého dopravce. Vývoj však zabrzdil komunistický převrat, bolševické kádry a povinná orientace na neproduktivní sovětskou techniku. Pak ale přišly sovětské Tupolevy Tu-104, které na západních letištích předznamenaly éru proudových letadel, a staly se hitem. ČSA byly lídrem mezi leteckými společnostmi ze socialistických států, v 60. letech měly 75 letadel a byly třicáté největší na světě.
Autor těchto řádků poprvé nastoupil do letadla ČSA v roce 1965. Jako devatenáctiletý student žurnalistiky na elévské praxi v Banské Bystrici létal každou neděli z Piešťan na letiště Sliač. Uvažoval ekonomicky. Třicetiminutový let v IL-14 stál 55 korun a čtyřhodinová cesta autobusem přes Trenčín a Topoľčany 57 korun. Tak fungovala socialistická ekonomika. Peníze nebyly problém, na hlavních vnitrostátních linkách proto byly letenky vyprodané. Papaláši měřili svou důležitost počtem naprosto zbytečných služebních letů po republice. Dokonce i na nákupy. Proto fungoval poloprázdný víkendový nesmysl Piešťany–Sliač. Později se ale ČSA musely uskrovnit. Začaly létat také do Severní Ameriky a jihovýchodní Asie.
Promarněná příležitost
Zaměstnanci ČSA pojali sametovou revoluci jako velkou šanci. Ukázalo se však, že i v kapitalismu může být stát špatným hospodářem. Zvlášť když správu českého rodinného stříbra svěřil do rukou nekompetentních odborníků. Češi vyprodukovali mnoho článků, diskusí a analýz o tom, kdo zánik ČSA způsobil. Jan Sůra to na stránkách zdopravy.cz vyjádřil na rovinu. Podle něj měly ČSA skončit už před 15 lety, protože často sloužily jako odkladiště méně schopných jedinců. Straničtí nominanti se pilně zabývali spoustou drbů, koncepcí nereálného rozvoje, reorganizací či divokým rozprodáváním státního majetku a nákupy. Svět létání však měnili nízkonákladoví dopravci a drahé pohonné hmoty.
Dne 26. října 2024, na konci své existence, měly ČSA jen dva Airbusy A320 a čtyři nejmenší Airbusy A220. Údajně aby zefektivnily provoz, vymyslely holdingovou společnost. Sice přišly o značku OK, ale letadla ovládal jediný akcionář, společnost Smartwings, která je donedávna vlastnila. Smartwings má 47 letadel na stávajících pravidelných linkách a charterových letech. A to i na těch, které provozují ČSA.
