Námořní a lodní doprava
Německo potřebuje Labe jako spolehlivou vodní cestu
Na setkání „Vnitrostátní lodní doprava na Labi“ v hamburském Hafenklubu, které se konalo ve středu 23. ledna, se sešlo na 60 zástupců ze svazů životního prostředí, spolkových ministerstev a institucí, zástupců říčních rejdařů a přístavů, jakož i přístavního hospodářství. Všichni se jednohlasně shodli na tom, že Německo potřebuje Labe jako spolehlivou vodní cestu pro rostoucí množství přepravovaného zboží.
Labská vodní cesta skrývá velký potenciál odlehčení pro silnice, železnici a životní prostředí. Aby v dopravním řetězci, u přepravců a spedic, mohl být zaveden a posílen význam říční nákladní lodi jako ekologického a hospodárného dopravního prostředku, budou však potřeba ještě mnohá zlepšení rámcových podmínek.
Přítomní zástupci z oblasti vědy požadovali mimo jiné stabilní plavební dráhu s plavebním ponorem 1,60 metru nejméně 345 dnů v roce, optimalizaci termínů a zrovnoprávnění říčních lodí s jinými dopravními prostředky v námořních přístavech, dostatečný počet nábřeží pro říční lodě, modernizaci softwaru a IT-propojení s námořními přístavy a rekonstrukci a prodloužení hrází.
Přístav Hamburk je třetím největším vnitrozemským přístavem v Německu. V roce 2011 kotvilo 10.000 říčních lodí na téměř stech pro ně připravených nábřežích, přepravily na 110.000 standardních kontejnerů (TEU). Kolem deseti procent celkového nákladu do nebo ze zázemí hamburského přístavu je dopravováno říčními loděmi. V přepravě kontejnerů to však dělá pouze dvě procenta. Cílem rozvojového plánu přístavu je zvýšení na pět procent do roku 2015, aby vedle životního prostředí bylo ulehčeno silniční a železniční infrastruktuře. „Říční loď má velký význam pro konkurenceschopnost přístavu Hamburk k přepravě množství nákladů v jeho zázemí“, zdůraznil Bernhard Proksch, vedoucí inovace a strukturální politiky Úřadu pro hospodářství, dopravu a inovaci přístavního města Hamburk.
Plavební dráha Labe musí vykazovat, dle údajů Spolku na podporu toku Labe, kvůli spolehlivosti vnitrozemské dopravy šíři 50 metrů, výšku mostů 7 metrů s ohledem na říční kontejnerové lodě a hloubku 1,60 metru nejméně 345 dnů v roce. Spolek se zasazuje o důsledné zlepšení infrastruktury vnitrozemské lodní dopravy na Labi. Předseda spolku, Peter Plewa, zdůraznil, že kapacita silnic je ke zvládnutí množství dopravy nedostatečná. Zvlášť problematická je doprava na úseku u Dömitz a Coswig. „Labe na úseku od hranice s Českou republikou po Geesthacht není kanalizováno a tato část se zvláštním ekologickým, vodohospodářským a dopravním významem musí být zachována. A z tohoto důvodu je neodmyslitelná oprava a prodloužení hrází“.
Také hranice zatížení dopravní infrastruktury v labském údolí již byla podle Jiřího Astera, prezidenta Svazu komor Labe/Odra, téměř dosažena. „Dopravní zátěž způsobená kamiony a železnicí je překážkou pro propojení regionu Labe/Odra“, uvedl Jiří Aster. Přeložení dopravy na říční lodě povede k odlehčení dálnic a železničních tratí, proto apeluje Jiří Aster na více propagace na prosazení říčních nákladních lodí na Labi do logistického řetězce.
Fakt, že vnitrozemská lodní doprava má i za stávajících rámcových podmínek velký potenciál na přepravu kontejnerů, zdůraznila analýza HPA a Hafen Hamburg Marketing e.V. V šesti regionech, které jsou svázány s vnitrozemskou lodní dopravou, byly dotazovány přístavy a překladové hospodářství ohledně očekávání jejich podniku. „Výsledek průzkumu ukazuje na možný potenciál překladu 270.000 kontejnerů v roce 2020, bez podstatnějších změn v dopravní infrastruktuře“, shrnul Sebastian Doderer, vedoucí rozvoje projektů v Hafen Hamburg Marketing. V návaznosti na přednášky probíhaly živé diskuze při okružní plavbě přístavem. Velký pohyb vnitrozemských lodí na Labi podtrhnul ještě jednou potenciál tohoto dopravního prostředku. Odborná výměna názorů bude pokračovat i v budoucnu.
