Stát potřebuje stamiliardy korun na obranu i energii. Strategické projekty ale míří do zahraničí, protože nás brzdí úřady, chybějící dálnice i zastaralá pravidla.
Na setkání s novináři v pražském sídle developera Panattoni představil jeho šéf Pavel Sovička závěry nové studie ČVUT. Odborníci srovnali podmínky v tuzemsku se zahraničím a ukázali, kde ztrácíme dech. Příklad představuje závod na baterie koncernu Volkswagen. Místo Líní u Plzně vyroste ve španělském Saguntu.
Mýtus o zabetonované krajině
Satelitní snímky vyvracejí představu, že Česko trpí přebytkem hal. Plzeňský kraj vyčlenil pro průmyslové zóny pouze půl procenta své rozlohy. Region Valencie jim věnoval 1,3 procenta, tedy dvaapůlkrát více.
Španělé navíc s prostorem neplýtvají. V tuzemských areálech zabírá povinná zeleň v průměru 57 procent plochy. Ve Valencii tvoří necelých 36 procent. Přísná česká pravidla tak zbytečně zabírají více půdy a prodražují výstavbu.
„Výsledky studie ukazují, že Česká republika rozhodně netrpí přebytkem průmyslových ploch. Ve srovnání s regiony, které dnes úspěšně přitahují největší evropské investice, využíváme pro průmysl výrazně menší podíl svého území. Debata by proto neměla být vedena pouze o tom, zda nové lokality vznikají, ale především kde vznikají, jak jsou připravené a jaký ekonomický přínos přinášejí. V neposlední řadě je vidět, že si život komplikujeme i nesmyslnými normami. Pokud více než polovinu plochy určené pro průmysl zabírá zeleň, logicky to znamená zbytečně vyšší zábory půdy, ale i prodražování výstavby. A tím i ztrátu konkurenceschopnosti,“ vysvětluje Pavel Sovička.
Pomalé úřady a dluh v silnicích
Zatímco průměr v Evropské unii činí 77 dní, české povolovací řízení trvá na papíře 246 dní. V reálné praxi ještě déle. V digitalizovaném Dánsku přitom úředníci schválí halu za pouhých deset dní.
Vedle razítek chybí také asfalt. Poláci za posledních patnáct let postavili čtyři tisíce kilometrů dálnic. Česko za stejnou dobu dokončilo pouhou desetinu. Tento skluz představuje skrytý dluh, který kvůli zdražování materiálů neustále narůstá.
„Právě rychlost, a hlavně předvídatelnost přípravy projektů přitom dnes patří mezi klíčová kritéria, podle kterých se investoři rozhodují o umístění nových výrobních či logistických kapacit. Proto vkládáme velké naděje do nového stavebního zákona. Oceňujeme zejména snahu o větší profesionalizaci, předvídatelnost a omezení vlivu nahodilých politických rozhodnutí na jednotlivá řízení. Samotná legislativa ale nestačí. O jejím úspěchu rozhodne především schopnost převést její principy do každodenní praxe, tedy implementace,“ komentuje Pavel Sovička.
Systém daní obce nemotivuje
Významnou překážku představuje současné rozdělení daní. Téměř tři čtvrtiny příjmů českých obcí vůbec nesouvisejí s hospodářskou aktivitou na jejich území. Starostové proto nemají důvod nové podniky vítat.
V Polsku i Německu získávají samosprávy většinu peněz přímo z místního podnikání. Radnice tam aktivně připravují pozemky, protože z nových výrobních závodů přímo těží.
„Česká republika má mimořádnou výchozí pozici. Leží v srdci evropského trhu, má silnou průmyslovou tradici a kvalitní dodavatelské řetězce. Současně však vidíme, že konkurence mezi evropskými regiony sílí. V době, kdy se rozhoduje o investicích za stovky miliard korun, už nestačí spoléhat na výhody devadesátých let. Dávno nejsme montovnou s levnou pracovní silou, musíme být proto schopni investorům nabídnout rychlost, předvídatelnost a připravená území,“ říká Pavel Sovička.
„Velkou výzvou je i změna rozpočtového určení daní tak, aby obce více motivovalo k podpoře ekonomických aktivit na svém území. A samozřejmě to nejdůležitější a nejnáročnější je vyjasnit si, jak by měla česká ekonomika vypadat v roce 2050. Jednotlivé politické garnitury pak mohou naplňovat tuto vizi zleva, zprava nebo ze středu, ale důležité je držet směr a z něj neuhýbat,“ uzavírá Sovička.
Kdo stojí za developerskými projekty
Panattoni Development Company patří mezi největší soukromé industriální developery na světě. Pobočky provozuje v Severní Americe, Evropě i Asii. V evropském prostoru dlouhodobě vede trh průmyslových staveb na klíč a zaměřuje se na udržitelnou výstavbu s ekologickou certifikací BREEAM.
Pavel Sovička řídí aktivity Panattoni v Česku a na Slovensku od jejich startu. V oboru průmyslového developmentu působí přes dvacet let. Se svým týmem vybudoval v regionu miliony metrů čtverečních moderních výrobních i logistických hal pro významné domácí i světové značky.
