Novela zákona o pozemních komunikacích stanoví veřejnou prospěšnost dopravních staveb

Také stanovení větší ochrany veřejně přístupných účelových komunikací před jejich znečištěním a poškozením, to vše je součástí novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a souvisejících zákonů, která byla právě odeslána do meziresortního řízení.

 

Pro stanovení veřejné prospěšnosti nejvýznamnějších dopravních staveb, tj. dálnic, silnic i důležitých místních komunikací I. třídy, včetně jejich součástí a příslušenství, existuje několik důvodů. Kromě akcentování jejich společenského významu se tím v případě stavebních prací na těchto komunikacích účelněji prokáže veřejný zájem, čímž se otevře snazší cesta k získání potřebných práv k pozemkům pro uskutečnění stavby a zjednoduší se i zahájení územního řízení k těmto stavbám. Oproti stávající úpravě by se tak odstranily nežádoucí časové průtahy i pochybnosti o tom, zda např. související stavba (propustek, přeložka inženýrské sítě apod.) konkrétní veřejně prospěšné stavby je také veřejně prospěšnou stavbou. Tímto krokem by navíc byly vytvořeny podmínky pro vedení územního řízení a vydání územního rozhodnutí i v některých případech, kdy není zpracována územně plánovací dokumentace nebo kdy je soudem zrušena.

 

Stanovením paušální úhrady ve výši jednoho tisíce korun za zřízení věcných břemen, kterou ministerstvo dopravy navrhuje, se očekává zvýšení ochoty jednotlivých vlastníků pozemků souhlasit se zřízením věcných břemen např. při přeložkách inženýrských sítí. Za současného stavu není výjimkou, že za zřízení věcného břemene se nabízí odhadnutá náhrada ve výši desítek korun. I když je zřízení věcného břemene menším zásahem do vlastnického práva než výkup pozemku, vlastníci s ohledem na velmi nízkou náhradu s jeho zřízením již z principu nesouhlasí, a tím zbytečně narůstají administrativní i finanční náklady při řešení těchto situací.

 

Návrh novely zákona dále počítá s přenesením územního řízení a územního rozhodování v případě staveb dopravní infrastruktury, jež přesahují správní obvod jednoho stavebního úřadu, na orgány vyššího stupně, neboť ty mají lepší podmínky pro kvalitnější a rychlejší vedení řízení a rozhodování. „Zjišťovali jsme příčiny zdlouhavosti povolovacích procesů a činností s nimi spojených, abychom mohli navrhnout opatření, která zrychlí povolování staveb. Řešení řady z nich je obsaženo v novele zákona o pozemních komunikacích, kterou jsem právě rozeslal do meziresortního připomínkového řízení,“ říká ministr dopravy Antonín Prachař.

 

Ministerstvo tak přistoupilo k řešení zdlouhavosti výstavby systematicky a postupně odstraňuje překážky. „Začali jsme majetkovou přípravou a výkupními cenami, nyní pokračujeme odstraňováním překážek v povolovacích řízeních, skončili bychom rádi novou koncepcí povolování staveb. První dva kroky jsme odpracovali, nyní je musíme obhájit, a pak budeme pokračovat dále,“ dodal ministr.

 

Novela zákona o pozemních komunikacích, odeslaná do meziresortního řízení, obsahuje rovněž návrh tzv. nového pojetí dálniční sítě. Ten předpokládá převedení vybrané části současných rychlostních silnic do kategorie dálnice, jednotném označení takto vzniklé ucelené dálniční sítě dopravní značkou „Dálnice“ a uvolnění dopravní značky „Silnice pro motorová vozidla“ pro pozemní komunikace, na kterých je žádoucí omezit nemotorový provoz a zvýšit nejvyšší dovolenou rychlost až na 110 km/h (a na vybraných úsecích, kde to bezpečnostní situace dovolí, až 130 km/h).

 

Jedná se o  některé stávající úseky rychlostních silnic a nově vybrané čtyřpruhové směrově dělené silnice I. třídy bez úrovňových křížení a s omezením připojení sousedních nemovitostí. Zanikla by tím kategorie rychlostních silnic a rychlostí 110 km/h na vybraných silnicích I. třídy by řidiči po dokončení nutných bezpečnostních úprav mohli jezdit od 1. ledna 2016. Původně plánované testování vyšší rychlosti na vybraných úsecích silnic I. třídy bylo pozastaveno z důvodu potřeby provést úpravy vyhlášky č. 30/2001 Sb., která v současném znění vhodné řešení neumožňuje.

 

Novela dále navrhuje změnit pravidla při nakládání s odtaženými motorovými vozidly. Vlastník komunikace by byl po uplynutí doby, na kterou bylo na pozemní komunikaci zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení, povinen vozidlo vrátit na místo, odkud bylo odstraněno. Lhůta 7 dnů předem, kdy by o této věci měl silniční správní úřad občany informovat, by zůstala zachována. Výjimku by představovalo neplánované omezení nebo zákaz, kde by tuto lhůtu nebylo nutné dodržet (havárie, státní návštěvy apod.).

 

Dále novela počítá také se zákazem odstavení vraků na pozemních komunikacích a ke změně by mělo dojít i v oblasti užívání účelových a veřejně přístupných komunikací, kde obce nikoho za jejich znečištění, poškození, resp. úplného zničení podle stávající právní úpravy nemohou postihnout. Obce by mohly udělit sankci až do výše 200 tisíc korun za znečištění a poškození účelových komunikací s vozovkou, resp. poškození a znemožnění užívání takových účelových komunikací bez vozovky (např. polní cesty).

 

V neposlední řadě pak návrh připouští možnost místní úpravou na silnicích II. a III. třídy zakázat nebo omezit vjezd nákladních vozidel, jejichž největší povolená hmotnost činí 12 tun a více, pokud užití této silnice není nezbytné pro dosažení místa nakládky, vykládky, údržby nebo opravy vozidla, sídla nebo provozovny. V souvislosti s tímto návrhem dochází také k nové legislativní formulaci úředních postupů při stanovování trvalého a přechodného dopravního značení. Všechny navržené změny nyní prochází tzv. meziresortním připomínkovým řízením. V odsouhlasené verzi pak bude změna zákonů předložena k projednání v poslanecké sněmovně na podzim letošního roku.