Spolehlivost jako lék na globální logistickou nejistotu
Logistický trh v posledních měsících čelí další zatěžkávací zkoušce. Události na Blízkém východě rozkolísaly námořní trasy a donutily firmy hledat alternativy, které udrží jejich dodavatelské řetězce v chodu. O tom, proč se právě železnice stala pro mnohé „zlatou střední cestou“ a jak lze z Číny do Česka dovézt zboží za rekordních 18 dní, jsme si povídali s Janem Bláhou, ředitelem přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko.
Jan Bláha v PST CLC Mitsui-Soko a.s., která zaměstnává téměř 400 odborníků, zodpovídá za rozvoj přepravních řešení a optimalizaci logistických řetězců v rámci globální sítě, čítající 89 společností na čtyřech kontinentech.
Pane Bláho, v poslední době se hodně mluví o renesanci železniční dopravy z Asie. Co je hlavním motorem tohoto zájmu?
Je to kombinace několika faktorů. Tím nejviditelnějším jsou aktuální geopolitické události na Blízkém východě, které komplikují námořní dopravu přes Suezský průplav. Firmy se potýkají s delšími tranzitními časy a rostoucími cenami námořního transportu. Železnice dnes představuje ideální kompromis, je výrazně rychlejší než loď a zároveň ekonomicky mnohem dostupnější než letecká přeprava.
Zmínil jste rychlost. Nedávno vaše společnost realizovala přepravu, která trvala pouhých 18 dní. To není úplně standardní čas, že?
Máte pravdu, standardní doba od odjezdu vlaku ze stanice Si-an po finální předání příjemci se obvykle pohybuje kolem 25 dní. Těch 18 dní u naší poslední přepravy je skutečně špičkový výsledek. Ukazuje to ale potenciál, který železnice má, pokud je proces správně nastaven. Pro řadu firem, zejména ze segmentu automotive, je tato rychlost kritická pro udržení plynulosti výroby.
Jak na tento zvýšený zájem reagujete kapacitně?
Reagujeme velmi pružně. Abychom vyšli vstříc potřebám trhu, navýšili jsme kapacity našich sběrných kontejnerů. Zatímco dříve jsme vypravovali jeden týdně, nyní realizujeme až tři výpravy týdně. To dává našim zákazníkům mnohem větší svobodu v plánování. Nemusí čekat dlouho na volné místo a mohou své dodávky lépe rozložit v čase.
Často se hovoří o úzkých hrdlech na hranicích, například v Kazachstánu kvůli změně rozchodu kolejí. Jak se s tím vypořádáváte?
Klíčem jsou takzvané „fast servisy“. Využíváme vlaky, které mají při přejezdu hranic a následné překládce kontejnerů v Kazachstánu prioritu. Díky tomu se naše kontejnery v těchto kritických bodech nezdržují a cesta probíhá bez zbytečných prostojů. Je to jeden z hlavních důvodů, proč jsme schopni realizovat tak zajímavé časy doručení.
Které obory nyní železnici využívají nejvíce? Jde stále primárně o automobilový průmysl?
Automotive je samozřejmě silný, protože tam je tlak na termíny extrémní. Vidíme ale i rostoucí podíl veřejných zakázek, přepravy textilu a dalšího spotřebního zboží. Cenový rozdíl mezi železnicí a mořem se totiž v poslední době natolik snížil, že se vlak stává atraktivním i pro komodity, kde se dříve o jiné než námořní cestě neuvažovalo.
PST CLC Mitsui-Soko sází na strategii Value Beyond Logistics. Jak se to projevuje v praxi u těchto dálkových přeprav?
Naší výhodou je, že nekončíme u samotného transportu. Jsme součástí globální sítě Mitsui-Soko Group, což nám dává obrovské zázemí. Zboží z Číny dovezeme, ale také zajistíme veškeré celní formality. Ročně odbavíme přes 300 000 celních případů. Zásilky navíc dekonsolidujeme až v našich vlastních distribučních centrech v České republice. Zákazník má tedy absolutní přehled o pohybu zboží až do finálního doručení k jeho dveřím. Disponujeme více než 85 000 m2 skladových ploch, takže dokážeme nabídnout i následné uskladnění a distribuci.
Ptal se: Luděk Kortus, foto: PST-CLC
