Česká republika chce byť sprostredkovateľom medzi „starými“ a „novými“ štátmi EÚ

 

„Chceme pomoci nalézt kompromis. Unie by neměla vytvářet nové bariéry mezi členskými státy, ale přijít s racionálními opatřeními. Černobílé dělení na západ a východ nikam nevede. Paní eurokomisařce jsem proto nabídl, že budeme při přípravě nové legislativy hrát aktivně roli prostředníka mezi různými tábory, “ řekl Ťok.

Německo, Francie, Rakousko, Itálie a Nizozemí zavedly v poslední době řadu ochranářských administrativních opatření včetně vyplácení minimálních mezd na svém území, což narušilo fungování evropského vnitřního trhu a poškodilo dopravce z České republiky a řady dalších zemí. Západoevropské státy se tak brání tzv. „sociálnímu dumpingu“ a snaží se chránit před využíváním institutu tzv. letterboxů (schránkových společností).Západoevropské firmy si při této nekalé praxi zřizují ve státech střední a východní Evropy P.O.Box a najímají místní síly, které pak posílají do svých zemí za minimální mzdu.

„Praxe takzvaných letterboxů je nepřijatelná a všechny členské státy by měly spolupracovat na tom, jak tento typ firem účinně kontrolovat a dostat je pryč z trhu. Navrhujeme proto nastavit jednotné provádění kontrol v rámci EU. Podnět na prošetření letterboxu musí přijít ze zahraničí, ale zároveň musí být jasně daná povinnost osloveného státu reagovat, provést kontrolu a případně zabránit dalšímu působení takové firmy,“ řekl Ťok.

ČR je rovněž připravena bojovat proti zneužívání kabotáže, její úpravy podle ministra ale musí být rozumné. „Je možné věc řešit zjednodušením kontroly, a nikoliv zkrácením povoleného období kabotáže,“ řekl Ťok. Provádění kabotáže by mělo být vázáno na předchozí (navazující) počet mezinárodních přeprav (např. další kabotáž v daném státě možná až po 3 předchozích mezinárodních přepravách). Pro jednoznačnou kontrolu je možné využít fungující systém záznamového sešitu (logbooku) využívaného u povolení CEMT pod ITF (Mezinárodní dopravní fórum).

„Souhlasíme s tím, že všichni mají mít rovné podmínky. Trváme ale na tom, že tranzitní přepravy by měly být z podmínek silničního balíčku vyjmuty, protože se netýkají přímo země, přes kterou náklad putuje. Zároveň by měl mít dopravce, který například vyloží zboží v přístavu, možnost využít kabotáže při návratu zpět, aby nemusel jet s prázdným kamionem. Uplatňovat požadavky minimální mzdy na tranzit a návrat z něj nedává smysl,“ zdůraznil Ťok.

Ministr Ťok na téma sociálních aspektů v dopravě s eurokomisařkou Bulc jedná opakovaně. V polovině loňského roku jí předal společný dopis jedenácti států, jehož obsahem byl právě nesouhlas se zaváděním ochranářských opatření především Francie a Německa, která mají negativní dopad na dopravce a mohou narušit fungování jednotného evropského trhu v dopravě.