Realizace projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je o něco blíž. Začíná posuzování vlivu stavby na životní prostředí
Vláda vzala na vědomí výsledky studie proveditelnosti k projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe a zadala připravit splavnění vodního koridoru z Ostravy do polského Koźle. Ten by mohl být podle schváleného harmonogramu hotov do roku 2031.
Studie proveditelnosti koridoru DOL navrhuje zaměřit se zejména na Dunajsko-Oderskou větev, z ekonomického hlediska se jeví jako nejvýhodnější. Od splavnění Odry si stát slibuje konkurenceschopnou a k životnímu prostředí šetrnou dopravu. Průmysl a logistika v pětimilionové Slezské aglomeraci budou mít snazší přístup na evropské a světové trhy. Počítá se i s rekreační plavbou a turistickým využitím.
Z Ostravy do Polska
Primárně bude investorské úsilí zaměřeno na úsek Ostrava-Svinov – státní hranice CZ/PL s pokračováním do polského Koźle. Byla zohledněna priorita státu v oblasti dopravy a restrukturalizace Moravskoslezského kraje. Vláda schválila také harmonogram, podle kterého by mohla být Odra do Ostravy splavná do roku 2031.
V rámci dalšího postupu projektu Dunaj-Odra-Labe uložila vláda zadat zpracování podkladů pro strategické vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Aby mohl být vyhodnocen objektivně celý projekt ze všech hledisek, bude zachováno sledování labské větve vodního koridoru DOL, územní rezerva této větve rušena nebude. Doporučená trasa vyplývající ze studie proveditelnosti by měla mít mnohem menší dopad na územní plánování obcí, kterých se dotýká.
Mezinárodní přesah
Ministru dopravy vláda uložila zahájit jednání na úrovni EU o zařazení projektu ve variantě Dunaj – Odra do sítě TEN-T při nejbližším nadcházejícím termínu aktualizace sítě TEN-T.
Ve spolupráci s ministrem zahraničí budou pokračovat též mezinárodní jednání se Slovenskem, které je spolu s Polskem členem mezinárodní pracovní skupiny. Zájem o spolupráci na rozvoji středoevropských vodních cest projevilo krom Polska a Slovenska také Maďarsko, ale i balkánské země ležící na Dunaji, Chorvatsko nebo Srbsko. Záměr vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe je také projednáván v rámci strategické iniciativy Trojmoří, kterou tvoří 12 členských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem.
Historický plán
Plány na výstavbu DOL jsou velmi staré a od počátku sedmdesátých let byla předpokládaná trasa koridoru hájena v územních plánech všech stupňů. Svými usneseními ji vláda ČR opakovaně potvrzovala v letech 1996, 2006 a následně i v letech 2011 či 2013, kdy ministr dopravy dostával opakovaně za úkol pokračovat v prověřování potřebnosti průplavního spojení. To se však fakticky nedělo.
Územní ochrana celé takřka 500 km dlouhé trasy DOL tak již padesát let omezuje rozvoj řady obcí a jejich infrastruktury, a to zejména v řadě měst situovaných podél řeky Moravy. Aby mohla vláda problematiku možné realizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe zodpovědně posoudit, zadalo ministerstvo dopravy v roce 2016 zpracování studie proveditelnosti, která měla za úkol prověřit ekonomickou efektivitu projektu z pohledu dopravního, vodohospodářského, energetického i rekreačního.
