Prášek zasáhne dřív než hasiči

Prášek zasáhne dřív než hasiči. Práškové hasicí moduly a systémy Sapfir se osvědčují především v odpadovém hospodářství, kde chrání třídicí linky, překládací haly, skládky nebo svozová vozidla. Jejich distributor do Česka, společnost ADIP, ale vidí velký potenciál také ve výrobních a logistických halách. Existuje i ruční varianta, která může uhasit nebo výrazně potlačit požár hořícího návěsu. 

Princip systému je poměrně jednoduchý. Hasicí moduly obsahují prášek obdobný tomu, který známe z klasických práškových hasicích přístrojů. Za běžného provozu však nejsou pod tlakem. Ten vzniká teprve při aktivaci pyropatrony uvnitř modulu a následně dojde k prudkému vypuštění hasiva do chráněného prostoru. „Hlavní výhodou je, že moduly nejsou trvale pod tlakem. Tlak se vytvoří až při jejich aktivaci,“ říká Vladimír Vakulenko, manažer pro klíčové zákazníky společnosti ADIP. Tato společnost je součástí skupiny OSTRA. 

Technologii vyrábí slovenská společnost Sapfir, která je také držitelem patentu a zajišťuje její další vývoj. ADIP je jejím distributorem pro Českou republiku. Používaný prášek ABC je upraven tak, aby se během dlouhodobého uložení neusazoval a netvrdl. Udávaná životnost modulů činí až 12 let.

Bez elektřiny

Jednou z hlavních vlastností systému je schopnost pracovat zcela autonomně. Teplotní snímač při dosažení stanovené hodnoty vytvoří malý elektrický impulz, který aktivuje pyropatronu v modulu. Pro samotnou funkci tedy není potřeba připojení k elektrické síti. Systém zůstává připravený k zásahu například i při blackoutu.

V halách se nejčastěji používají teplotní senzory nastavené na 72 °C. K dispozici jsou ale také varianty pro 96, 110, 120 nebo 140 °C. Moduly mohou pracovat i v náročných klimatických podmínkách, podle ADIP přibližně od –50 do +50 °C. „Nejde o zařízení, které zabrání samotnému zahoření. Jeho úkolem je zachytit požár v rané fázi a co nejrychleji jej potlačit,“ vysvětluje Vakulenko. Po aktivaci proud prášku nejprve potlačí samotné plameny a vytvořený oblak následně omezuje další hoření. 

ADIP už má zkušenost s reálným zásahem na třídicí lince, kde začal po pracovní době hořet odpad. Automatický systém se aktivoval ještě před příjezdem hasičů, potlačil plamenné hoření a udržel situaci pod kontrolou. Hasiči pak místo dohasili vodou. Provoz mohl po vyčištění prostoru pokračovat.

Potenciál pro skladové i výrobní haly 

Největší počet instalací má dnes systém právě v odpadovém hospodářství. Důvod je zřejmý – třídicí linky, drtiče a hromady různorodého materiálu představují prostředí, ve kterém může vzniknout požár z řady příčin. Rizikem jsou mimo jiné baterie, které se nekontrolovaně dostávají mezi ostatní odpad. „V tuto chvíli jsou našimi největšími zákazníky firmy z odpadového hospodářství. Máme ale za sebou také instalace ve výrobních provozech a skladovacích prostorách, a právě tam vidíme další velké využití,“ říká Vladimír Vakulenko.

Pro sklady a výrobní závody je důležitá především modularita. Systém nemusí chránit celou budovu. Lze jej umístit pouze nad konkrétní technologii nebo do prostor se zvýšeným požárním rizikem, jako je sklad olejů a hořlavin, lis, drtič, filtrační jednotka nebo místo, kde se dočasně skladuje rizikový materiál.

Nejde přitom o automatickou náhradu stabilních hasicích zařízení požadovaných legislativou. V současné podobě slouží systém především jako doplňková ochrana konkrétní technologie nebo prostoru.

Návrh na míru

Každé řešení se navrhuje individuálně podle velikosti a výšky haly, charakteru provozu a skladovaného materiálu. Na základě objemu prostoru se stanoví počet a typ modulů i rozmístění senzorů. Systém lze rozdělit do několika zón, které se při požáru aktivují samostatně. V běžných halových aplikacích patří k nejčastějším devítikilogramové moduly, instalované přibližně ve výšce šest až devět metrů.

Výhodou při rekonstrukcích nebo dodatečném zabezpečení hal je možnost instalace za provozu. Podle ADIP zabere montáž systému v hale běžných rozměrů přibližně týden.

Modul pro kamion

Zajímavou variantou pro dopravce je ruční hasicí modul. ADIP jej používá například jako součást protipožární výbavy vozidel pro svoz odpadu, stejně dobře jej ale lze využít u klasického nákladního vozidla nebo návěsu.

Pokud začne hořet například pneumatika nebo náboj kola, řidič nemusí s hasicím přístrojem přistupovat až těsně k místu požáru: „Řidič modul odjistí, hodí jej pod návěs a jde pryč. Přibližně za osm sekund se modul aktivuje a vystříkne prášek do celého okolí. Řidič tak může získat čas například i k odpojení tahače od hořícího návěsu,“ popisuje Vakulenko.

Ruční modul samozřejmě nenahrazuje povinnou hasicí výbavu vozidla. Je to doplňkový prostředek pro rychlý první zásah. Varianta se schránkou určenou k montáži na vozidlo stojí podle ADIP přibližně 20 000 až 22 000 korun bez DPH. Po použití lze nepoškozený modul znovu naplnit a repasovat.

Hasicí dělo

Pro rozlehlé provozy jsou určena také větší prášková hasicí děla. Mohou mít vlastní podvozek nebo držák umožňující převoz vysokozdvižným vozíkem. Obsluha je dopraví k místu zásahu a prášek může být vystřelen z bezpečnější vzdálenosti. Podle ADIP činí dosah přibližně 25 až 30 metrů.

Takové řešení je vhodné například pro rozlehlé skladovací areály nebo výrobní závody, kde může od vzniku požáru do příchodu zásahové jednotky uplynout několik rozhodujících minut.

Právě rychlost zásahu je společným jmenovatelem celé produktové řady. Práškové moduly a systémy nemají nahrazovat všechny ostatní formy požární ochrany. Jejich úkolem je zasáhnout v místě zvýšeného rizika a omezit požár ještě ve chvíli, kdy je jeho rozsah zvládnutelný. To vše i automaticky bez přítomné obsluhy.