Od městského letiště ke globálnímu logistickému uzlu
Od městského letiště ke globálnímu logistickému uzlu. Hongkongské mezinárodní letiště dnes patří mezi nejvýznamnější letecké a logistické uzly světa. Jeho role však dalece přesahuje samotné odbavování cestujících a letadel. Postupně se proměnilo v klíčový infrastrukturní prvek celé oblasti jižní Číny a jednu z hlavních bran mezi Asií a globálním trhem.
Ještě do roku 1998 sloužilo Hongkongu letiště Kai Tak, které se nacházelo přímo v hustě zastavěné městské oblasti Kau-lung (Kowloon). Přistání na jeho jediné dráze patřilo k nejsložitějším a nejznámějším na světě. Piloti museli krátce před dosednutím provést ostrý vizuální manévr známý jako „checkerboard approach“ a doslova prolétnout mezi obytnými domy. Letiště bylo omezené prostorem, zatížené hlukem a už v 90. letech naráželo na své kapacitní i bezpečnostní limity. Přesun provozu na nový umělý ostrov Čch’-lie-ťiao (Chek Lap Kok) v roce 1998 znamenal zásadní zlom.
Tři paralelní ranveje
Nejvýznamnějším infrastrukturním projektem posledních let je zavedení systému tří paralelních vzletových a přistávacích drah, který vstoupil do plného provozu na konci roku 2024. Výstavba třetí ranveje byla připravována od roku 2016 a vyžádala si rekultivaci přibližně 650 hektarů mořské plochy. Projekt zahrnoval nejen samotnou dráhu, ale také rozsáhlé úpravy pojezdových drah, navigačních systémů a provozních ploch.
„Dnes provozujeme tři paralelní ranveje, severní, střední a jižní. Střední je primárně určena pro vzlety, severní pro přistání a jižní funguje v kombinovaném režimu,“ vysvětluje Ian Kwok z Airport Authority Hong Kong. „Toto rozdělení nám umožňuje lépe oddělit osobní a nákladní provoz a současně vytvořit kapacitní rezervu pro další dekády.“
Flexibilní využití jednotlivých drah hraje zásadní roli zejména v nočních hodinách, kdy je provoz letiště výrazně orientován na cargo a expresní letecké přepravy.
Nové terminály
Z pohledu cestujících zůstává hlavní terminál č. 1, který prošel v posledních letech postupnou modernizací. Zásadní změnou však bude otevření nového Terminal 2 Concourse, plánované na rok 2027. Koncept počítá s tím, že odbavení cestujících se přesune do terminálu 2, odkud budou pomocí podzemního automatizovaného osobního dopravníku přepravováni přímo k nástupním branám.
Účelem je nejen zvýšení kapacity, ale také zjednodušení přestupních toků a zlepšení celkového cestovatelského komfortu. Hongkong se tím připravuje na návrat objemů, které před pandemií dosahovaly až 75 milionů cestujících ročně, přičemž významnou část tvořili tranzitní pasažéři a cestující z oblasti Greater Bay Area.
Cargo jako páteř hongkongského letiště
Vedle osobní dopravy je skutečným motorem hongkongského letiště letecké cargo. Hong Kong International Airport si již čtrnáct let po sobě drží pozici největšího mezinárodního cargo letiště na světě. Tento status je výsledkem dlouhodobých investic do infrastruktury, vysoké míry automatizace a silné přítomnosti globálních logistických a expresních dopravců.
„Naší prioritou je připravovat infrastrukturu tak, aby zvládala nejen současné objemy, ale i nové typy přeprav, zejména v oblasti e-commerce a expresních zásilek,“ říká Ryan Leung ze společnosti Hong Kong Air Cargo Terminals Limited. Na každodenní provozní realitu navazuje Jeffrey Leung: „Klíčová je kombinace automatizace, nepřetržitého provozu a schopnosti reagovat na výrazné špičky. Terminály musí fungovat spolehlivě 24 hodin denně.“
Tung-kuan coby prodloužená ruka letiště
Zcela zásadním strategickým krokem je rozšíření hongkongského cargo systému do pevninské Číny prostřednictvím Dongguan Logistics Parku. Tento projekt funguje jako „prodloužená ruka“ hongkongského letiště přímo v srdci výrobního regionu Greater Bay Area. „V podstatě přesouváme všechny klíčové funkce leteckého carga blíže k výrobcům, kromě samotné dráhy. Tung-kuan (Dongguan) nabízí stejný standard služeb jako Hongkong, ale přímo u zdroje zboží,“popisuje Ian Kwok.
V Tung-kuanu probíhá přejímka zásilek, jejich bezpečnostní kontrola i odbavení podle hongkongských leteckých standardů. Zboží se následně přepravuje lodní dopravou přímo na odbavovací plochu hongkongského letiště, odkud pokračuje letecky do celého světa.
Tento model zásadně zkracuje přepravní časy, snižuje náklady a zároveň eliminuje nutnost, aby zboží fyzicky překračovalo hranici mezi pevninskou Čínou a Hongkongem po silnici. Tung-kuan tak fakticky funguje jako „vnitrozemský terminál“ Hong Kong International Airport.
Airport city a projekty SkyTopia
Součástí dlouhodobé strategie letiště je i rozvoj takzvaného airport city, které posouvá celý areál daleko za rámec čistě dopravní infrastruktury. Projekty sdružené pod značkou SkyTopia mají vytvořit multifunkční destinaci, jež bude fungovat samostatně a nabídne důvod k návštěvě i lidem, kteří nikam neletí. „Naším cílem je, aby lidé nepřijížděli na letiště pouze kvůli odletu. Chceme z něj vytvořit destinaci samu o sobě, pro nákupy, kongresy, koncerty i volný čas,“ říká Chris Wong z Airport Authority Hong Kong. Součástí SkyTopie je jeden z největších nákupních a zábavních komplexů v Hongkongu, výstavní a koncertní hala AsiaWorld-Expo, hotelové kapacity i plánovaná marina s více než 500 místy pro jachty.
Airport city má posílit také neletecké příjmy letiště a zajistit jeho ekonomickou stabilitu do budoucna. Hong Kong International Airport se tak postupně mění v plnohodnotný městský systém, kde se propojuje letecká, pozemní i námořní mobilita s obchodem, službami a zábavou.
