Motorismus

Africký vítěz Tomáš Tomeček

Africký vítěz Tomáš Tomeček. Díky Ing. Tomáši Tomečkovi je značka Tatra znovu a znovu vítězná. Znovu v Africe, znovu v Dakaru. Zatímco tatrovácká vítězství v Rallye Dakar jsou již notně „fousatá“, Tomeček drží vítězný prapor v soutěži Africa Eco Race.

Přesto, že se původní Rallye Dakar během času přesunula z Afriky přes Jižní Ameriku až do dnešních písků Království Saudské Arábie, stále jsou zde soutěžní jezdci, kteří prahnou po vítězství zpečetěné vodami Růžového jezera u Dakaru. Mezi ty nejlepší patří Ing. Tomáš Tomeček. Právě on vodí svoji 100 % Tatru za vynikajícími výsledky v soutěži, která rozhodně právem a se vší vážností nese ten pravý odkaz Thierryho Sabina zakladatele Rallye Paříž – Dakar. V posledních letech dokonce Ing. Tomáš Tomeček závodí ve své Tatře sám! A to je rovněž neuvěřitelný příběh globálního rozměru. Ba co víc, doposud vždy dokázal sám dovést svůj speciál z Kopřivnice do cíle. Tak mě napadá, že je to o obrovské spolehlivosti na jedné, a obrovské víře na straně druhé.

V soutěži Africa Eco Race jsi zvítězil již po čtvrté, poprvé ovšem jako sólo jezdec v kamionu. Je toto vítězství to nejsladší?
Zřejmě ano, totiž každé vítězství je veliká čistá RADOST, je to velká odměna za vloženou energii. Tentokrát se nám to krásně vrátilo! Z tohoto pohledu letošní první místo bylo sladké jako med!

Páté místo v kombinované klasifikaci automobily/kamiony letos je vynikající výsledek, přesto to není z tohoto hlediska tvoje nejlepší umístění. Ve, kterém ročníku jsi byl ještě lepší? 
Mám pocit, že to bylo při druhém vítězství v roce 2012, tehdy jsme skončili s navigátorem Vojtou Morávkem celkově druzí, hned za vítěznou bugynou Jean Louise Schlessera.

Tvůj příklon k africkému kontinentu je znám, přesto, co tě tak na Africe láká? 
Především je to mýtický cíl u Růžového jezera u hlavního města Senegalu Dakaru…, dále vzrůstající svoboda a pozitivní životní nastavení místních obyvatel, spousty dětí a radosti a úsměvů, přestože jejich životní podmínky jsou jiné než ty naše…

V posledním čase jsi se vrátil i do soutěže Rallye Dakar, a letos budeš startovat opět. Můžeš obě dvě soutěže srovnat z dnešního pohledu? 
Ano, i letos pojedu se svou tatrovkou v kategorii „rapide asistence“, tzn že na korbu naložím asi tunu náhradních dílů na SSV Can Am a pojedeme v závěru startovního pole po soutěžní trase a pokud bude mít některý týmový Can Am technický či jiný problém, zastavíme a pokusíme se ho vyřešit…. Upřímně, jsem rád, že se týmu South Racing zřejmě zamlouvá náš servis a že jsem dostal tuto práci potřetí za sebou… Naopak na Africa Eco Race jedeme závodit v kategorii auto/camion, nemáme žádné cizí díly naloženy a jedeme na čas.

Rallye Dakar tedy jedeš jako rychlá asistence, doutná v tobě myšlenka, že by jsi chtěl opravdu závodit o umístění bez omezení?
Ano, ale snažím být realista. Znám svoje možnosti, zejména finanční. Momentálně na takové závodění nemám vůz, ale rozhodně bych to rád ještě někdy zkusil, ale pouze s tatrou

Stále sedláš plně mechanickou 100 % Tatru, jak se na tvé soutěžní nářadí dívají tvoji konkurenti?
Myslím si, že se „potutelně usmívají pod fousy“, většina z jich má druhé nebo třetí někdo i čtvrté soutěžní auto, já stále stejné, to nevadí, zase máme výsledky.

Vývoj nelze zastavit a tak se musím zeptat, co by jsi chtěl na své 100 % Tatře zlepšit? Kde jsou na ní možnosti, jak být ještě rychlejší či spolehlivější? 
Spíše bychom potřebovali vyšší výkon. Vývoj ale neprobíhá, protože druhý takový motor není a dělat vývoj s tím ostrým závodním jsem zrušil. Chybí také odborníci, pokud jsou, tak jejich kapacita je vytížena vývojem pro fabriku… Možná bych vyměnil kabinu a použil novou pro typ 815-7, řadu Force….

V jednom mediálním výstupu z letošního ročníku AER jsi říkal, že nejedeš naplno, že šetříš vozidlo, přesto jsi vyhrál, Jak by to v kombinované klasifikaci vypadalo, kdyby jsi jel na plno? Je možné, sám v kabině kamionu pomýšlet i na absolutní vítězství v AER?
Možná ano, ale ne v jednom v kabině a ve dvou v servise, chtělo by více zainvestovat do týmu, mít rychlou asistenci a větší servisní zázemí a třeba by to šlo. Myslím si, že světu by mohlo stačit vítězství v příslušné kategorii, nám se to na Africa Eco Race podařilo již čtyřikrát! Jen připomenu, že legendární Karel Loprais vyhrál původní Dakar šestkrát! Úžasné!

Co tě láká na tom jezdit v kamionu sám? 
Ta možnost vyzkoušet sebe sama i vůz. Je to jednoduše výzva! Mám trochu pocit, že na DAKAR je těch „dokonalých“, krásných „vydizajnovaných“ týmů až moc! Dříve se z účastí továrních týmu Tatry a Liazky nedělala taková show, jen se prostě vozily výsledky a beduíni. Vše bylo jednodušší a prostější. Více opravdovější, lidštější a myslím i radostnější a šťastnější…Tak právě proto jezdím sám, abych vyzkoušel něco jiného, nestandartního, protože si to zatím můžu dovolit díky analogové, jednoduché prosté tatře, vystřižené jakoby z osmdesátek… Dělá mi to velikou radost a cítím obrovskou závodní svobodu!

Je tvůj „soutěžní nástroj“ opravdu tak dobrý, že mu můžeš věřit v každé situaci? Tatře svěřuješ vlastně bez mála svůj život, činíš tak s lehkostí nebo máš „jisté“ pochyby?
Těžko říct, je to především stroj jako každý jiný, vždy se může porouchat, potom bychom ho měli umět opravit, na pochyby není místo ani čas. Je to obrovská, obrovská radost řídit Tatru!

Děkuji za rozhovor

Zdroj
Milan Olšanský

Přečtěte si také

Back to top button