Nová generace pohonů pro různé cesty k dekarbonizaci
Nová generace pohonů pro různé cesty k dekarbonizaci. Göteborg se na konci května stal místem světové premiéry nové generace pohonů pro kompletní řadu nákladních vozidel Volvo. Ve druhém nejlidnatějším městě Švédska jsme dostali možnost se detailně seznámit nejen s novou platformou spalovacích motorů D13 a G13, ale také s nejnovější generací elektrických modelů FH, FM a FMX Electric.
Součástí programu byly technické prezentace, diskuse s vývojovými specialisty i praktické ukázky jednotlivých technologií. Motory, bateriové systémy i elektrické pohony byly fyzicky vystaveny a specialisté z vývoje nám u nich ochotně odpovídali na technické dotazy. Ale pokud by někdo čekal, že v Göteborgu uslyší během dvou dnů hlavně slova jako baterie, nabíjení nebo elektromobilita, byl by asi hodně překvapen.
Nová generace třináctilitrových motorů
Největší novinkou celé akce byla zcela nová motorová platforma D13 a G13. Nejde o modernizaci stávajícího motoru, nýbrž o kompletně novou konstrukci, která postupně nahradí několik současných spalovacích jednotek (D11, D13 a G13). Oba motory mají až na pár detailů identickou konstrukci.
Vývojáři přepracovali blok motoru, hlavu válců i spalovací prostor. Blok i hlava jsou lehčí, ale přitom odolnější ve srovnání s původní generací motorů. Nové písty s patentovanou technologií Dual Wave mají přispět k efektivnějšímu spalování usměrněním proudění směsi během komprese a spalování. Důležitou novinkou je také turbodmychadlo s variabilní geometrií lopatek VGT. Tento systém dokáže optimalizovat proudění výfukových plynů v celém rozsahu otáček a ve spojení s novou výfukovou klapkou systému Volvo Engine Brake vzniká také výrazně vyšší brzdný účinek. Výkon motorové brzdy vzrostl až na 470 kW.
Výsledkem je podle výrobce až čtyřprocentní snížení spotřeby paliva při současném zvýšení výkonu a točivého momentu. Výrobce tedy upustil od původní technologie Turbo Compound, jelikož nové technologie přinášejí lepší efektivitu i bez použití tohoto systému.
Nejvýkonnější verze nového D13 nabídne výkon 560 koní a točivý moment 2900 Nm. Novinka bude k dispozici od 380 k a 1800 Nm. Volvo současně představilo novou generaci převodovky I-Shift, která letos slaví 25 let od uvedení na trh. Jednotka dostala velice praktický senzor hladiny převodového oleje a informace z něj se začlenila do takzvaného pre-trip infa. Byl vylepšený i méně známý systém I-Roll, který funguje tak, že pokud není potřeba hnací síla motoru (typicky klesání), převodovka automaticky rozpojí pohonné ústrojí a vozidlo přechází do režimu plachtění. U nové generace motorů jde Volvo ještě dál a v určitých situacích dokáže během tohoto procesu spalovací motor zcela vypnout a následně jej během zlomku sekundy znovu nastartovat. Opětovné nastartování je údajně bez jakéhokoliv zachvění a prakticky neznatelné. Nová platforma je navržena s ohledem na budoucí legislativní požadavky i alternativní paliva. Dieselové varianty mohou využívat HVO nebo biodiesel B100.
LNG zůstává důležitou součástí strategie
Významnou roli hrály během prezentací také plynové motory. Volvo dnes eviduje více než 10 000 prodaných vozidel na LNG a upozorňuje na rychle rostoucí evropskou infrastrukturu, která již překročila hranici 800 veřejných plnicích stanic. Nový motor G13, který i nadále pracuje na vznětovém principu (spolu s plynem vstřikuje i určité množství nafty), bude k dispozici ve dvou výkonových verzích 420 a 500 k s točivým momentem 2400 a 2800 Nm, což je mimochodem o 300 Nm víc než u předchůdce. Při využití bioLNG lze podle výrobce dosáhnout až stoprocentního snížení emisí CO2. Tato technologie zapalování směsi vstříknutím malého a jednotkou přesně definovaného množství nafty je unikátem Volva. Jak už bylo naznačeno výše, motory G13 na LNG sdílejí s naftovými D13 stejné technické novinky, jako například nastavování lopatek VGT, písty Dual Wave i vylepšený I-Shift.
Právě LNG vidí Volvo jako jednu z nejrychlejších cest ke snižování emisí v dálkové dopravě, kde jsou stále limitujícím faktorem hmotnost baterií, dostupnost infrastruktury a provozní flexibilita.
Prodej nových motorů bude zahájen ve třetím čtvrtletí 2026.
Elektrická řada míří do těžšího provozu
Druhou hlavní částí premiéry tvořila nová generace elektrických modelů FH, FM a FMX Electric. Volvo se zde zaměřilo především na delší dojezd, vyšší užitečnou hmotnost a širší možnosti nasazení. Modernizované elektrické modely nabídnou dojezd až 470 kilometrů na jedno nabití, rychlonabíjení výkonem až 350 kW a celkovou hmotnost jízdní soupravy do 65 tun. Výrobce současně zapracoval na účinnosti baterií, jejich monitorování i rekuperaci energie, která je nově přibližně o deset procent účinnější. Zajímavou novinkou je nové elektrické PTO. Díky němu může jeden elektromotor pohánět vozidlo, zatímco druhý současně obsluhuje nástavbu. To otevírá nové možnosti například pro stavební nebo komunální aplikace. PTO navíc může fungovat i během nabíjení vozidla.
Automobilka již dodala více než 6400 elektrických trucků a zároveň zdůrazňuje, že cesta k bezemisní dopravě nebude založena pouze na jediné technologii.
Aero Electric s dojezdem až 700 kilometrů
Vrchol nabídky představuje nové Volvo FH Aero Electric Extended Range 6×2. Klíčovou technologií je kompaktní hnací náprava e-axle, integrující elektromotory, převodovku i výkonovou elektroniku. Díky úspoře prostoru lze instalovat více baterií a prodloužit dojezd až na 700 kilometrů. Novinka je připravena také na megawattové nabíjení MCS s výkonem k 700 kW. Volvo uvádí, že během 40 minut lze doplnit energii na přibližně 420 km jízdy.
Jízdní dojmy
Göteborg je městem, kde místní obyvatele vidí slunce jen zřídka a převládají spíše deštivé dny. My jsme měli štěstí a mohli jsme vyzkoušet řady FM a FH za krásného slunečného počasí. Bohužel zatím jen elektrické verze, protože spalovací motory budou do produkce nabíhat postupně až později. O obecných vlastnostech elektrických nákladních vozidel bylo napsáno již mnoho, proto se zaměřím na konkrétní dojmy a specifika z jízdy s Volvem.
Zejména ve verzi FH je jízda nadmíru komfortní. Sedačka byla v našem případě elektricky nastavitelná, s odvětráváním a velice rychle jsem si našel ideální pozici za volantem. Interiér působí útulně, s kvalitními materiály včetně kůže ve výplních dveří. Jen jsem měl subjektivně dojem menšího místa v prostoru pro odpočinek. K tomu ještě sada baterií pro prodloužený dojezd zvedá středový tunel velmi vysoko, ale jelikož stejně většina zákazníků pro dálkovou dopravu volí spalovací verze, tam tento problém odpadá. Po místy nepříliš kvalitních silnicích byla jízda stále plavná a komfortní, bez nepříjemných rázů do kabiny a poplatná pověsti Volva. Aerodynamický hluk, zejména ve verzi Aero, je minimální.
Brzdový pedál je až příliš ostrý a zpočátku hůře dávkovatelný, nicméně se jedná spíše o zvyk, jak jsem si v průběhu jízdy vyzkoušel. Výhled všemi směry je perfektní, kamerová zrcátka bych já osobně vyměnil za tradiční, která je naštěstí možné objednat i pro verzi Aero. Adaptivní tempomat funguje skvěle i v hustém městském provozu a popojíždění v kolonách se díky němu stává mnohem pohodlnější. Ergonomie s dostatkem fyzických tlačítek je příkladná. Jen bych uvítal volič převodovky tradičně na páčkách pod volantem, jelikož jeho umístění napravo vedle sedadla řidiče trochu ztěžuje pohyb v kabině. Přeřazení převodovky je neznatelné a lahůdkou je obrácený chod motoru při couvání, u kterého dojezd vpřed řídíte pouze plynovým pedálem a přechod do zpětného chodu je naprosto plynulý.
Volvo sází na více technologií současně
Z Göteborgu víme, že Volvo Trucks nevnímá budoucnost nákladní dopravy jako souboj jedné technologie proti druhé. Vedle bateriových vozidel nadále výrazně investuje do spalovacích motorů, LNG i budoucích vodíkových řešení. Nová generace pohonů ukazuje, že cesta k dekarbonizaci bude v následujících letech pravděpodobně kombinací více technologií podle konkrétního typu přepravy a požadavků zákazníků.
Neplánovaná zastávka ve Volvo Museu
Program prezentace byl nabitý od rána do večera, přesto se našel prostor na jednu příjemnou odbočku. Z iniciativy Vladimíra Myslíka z českého zastoupení Volva vznikl spontánní nápad navštívit nedaleké muzeum Volva, který jsem s povděkem přivítal. Každý automobilový nebo dopravní nadšenec totiž ví, že podobná příležitost se nenaskytne každý den.
Času nebylo nazbyt. Na prohlídku expozice jsme měli zhruba půl hodiny, přesto stálo za to muzeum navštívit. K vidění byly nejen ikonické osobní vozy (včetně mé oblíbené řady 240), ale také závodní speciály. Mezi nimi například okruhová verze kombi 850, která se účastnila britského šampionátu cestovních vozů a je vtipnou připomínkou devadesátých let s podobnými výstřelky. Neméně zajímavá byla expozice nákladních vozidel, kde nechyběli například držitelé prestižního ocenění Truck of the Year 1984 (F10) a 1994 (FH16), tedy vozy, které se nesmazatelně zapsaly do historie evropské silniční dopravy.
Samotná budova muzea stojí také za pozornost. Moderní architektura kombinuje rozsáhlé prosklené plochy s impozantní nosnou konstrukcí z masivního dřeva, která vytváří velmi příjemnou atmosféru a zároveň odkazuje na švédský přístup k designu a práci s přírodními materiály.Pro mě měla návštěva ještě jeden zajímavý rozměr. Do muzea jsem totiž dorazil za volantem soupravy Volvo FH Aero Electric 6×2 s návěsem. Cesta z továrny do centra vedla odpoledním provozem Göteborgu a nabídla možnost vyzkoušet si elektrický tahač nejen na testovací trase, ale také v hustém městském provozu a v některých překvapivě úzkých ulicích švédské metropole. I díky tomu se tato neplánovaná zastávka zařadila mezi vzpomínkové momenty celé akce
