Železniční doprava

Český železniční průmysl v roce 2024 opět rostl

Český železniční průmysl v roce 2024 opět rostl. Český železniční průmysl pokračoval v roce 2024 v růstovém trendu navzdory celkovému poklesu průmyslové výroby v ČR i Evropě. Celkový obrat dosáhl 133 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 2,3 %. Export si udržel stabilní 50% podíl na celkovém obratu, což v absolutních číslech činí 66 miliard korun.

Tyto výsledky zveřejnila Asociace podniků českého železničního průmyslu (ACRI), která si v roce 2025 připomíná 30. výročí svého vzniku.

Růst navzdory nepříznivým podmínkám

Tempo růstu českého železničního průmyslu ve výši 2,3 % výrazně převýšilo celkový vývoj průmyslové výroby v ČR, která v roce 2024 zaznamenala meziroční pokles o 1,4 %. Situace v celé Evropské unii byla ještě méně příznivá – průmyslová výroba zde klesla o 2,5 %, přičemž v Německu byl zaznamenán propad téměř o 5 %.

„V železniční dopravě vidíme velký potenciál, a proto do ní vláda každoročně investuje desítky miliard. Připravujeme výstavbu vysokorychlostních tratí, prostřednictvím ETCS zvyšujeme bezpečnost železnice, rekonstruujeme železniční stanice a nejvýznamnější železniční uzly,“ komentuje výsledky ministr dopravy Martin Kupka.

Klíčové ukazatele českého železničního průmyslu v roce 2024:

  • Celkový obrat: 133 miliard korun (+2,3 % oproti roku 2023)
  • Podíl exportu: 66 miliard korun (50 % celkového obratu)
  • Počet zaměstnanců: 23 200 (nárůst o 300 oproti 2023)

Úspěchy významných českých firem

Řada členských společností ACRI zaznamenala v roce 2024 významné úspěchy. Škoda Group téměř zdvojnásobila objem nových zakázek oproti předchozímu roku, přičemž v oblasti výroby nových vlaků získala kontrakty v hodnotě 20 miliard korun. Mezi významné projekty patří zakázka na elektrické jednotky pro Bulharsko.

Třinecké železárny jako jediný výrobce kolejnic v ČR vyrobily v roce 2024 celkem 241 tisíc tun kolejnic včetně železničního příslušenství, z nichž 84 % směřovalo na export. Společnost nedávno uvedla do provozu novou technologii tepelného zpracování kolejnic.

BONATRANS, největší evropský výrobce dvojkolí, dodal 204 000 kol a 56 000 náprav do 40 zemí světa. Společnost investovala 461 milionů Kč, přičemž polovina dodaných výrobků je vlastní konstrukce nebo výsledkem vlastního výzkumu a vývoje.

DT-Výhybkárna a strojírna Prostějov v roce 2024 představila první českou vysokorychlostní výhybku s rychlostí průjezdu až 350 km/h v přímém směru a 230 km/h do odbočného směru.

Mezinárodní expanze a inovace

České železniční společnosti se v roce 2024 aktivně účastnily mezinárodních veletrhů a obchodních misí. Na veletrhu InnoTrans 2024 v Berlíně uzavřely zakázky přesahující miliardu korun. Obchodní mise směřovaly do Izraele, Kataru, Indie a Itálie.

„Díky tomu, že klíčovou prioritou českých firem jsou investice do inovací, vlastní výzkum či zkušebnictví a nejmodernější výrobní technologie, si české společnosti upevňují pozici na globální scéně. Střední Evropa a Česká republika se tak stále více stávají klíčovým centrem průmyslové produkce v oblasti dopravy,“ říká Marie Vopálenská, generální ředitelka ACRI.

30 let ACRI

ACRI slaví v roce 2025 třicet let od svého založení. Za tuto dobu se asociace zásadně podílela na rozvoji českého železničního průmyslu a pomohla jeho firmám prosadit se na globálních trzích. Od roku 2009 působí ACRI také jako Centrum technické normalizace (CTN ACRI), které zajišťuje tvorbu českých technických norem v oblasti železničního sektoru.

„Tři desetiletí činnosti ACRI jasně dokazují, jak zásadní roli hraje spolupráce mezi podniky, státní správou a odbornou veřejností při budování konkurenceschopného a moderního železničního průmyslu. Takřka každé druhé železniční dvojkolí v Evropě nese označení Made in Czech Republic,“ upozorňuje Marie Vopálenská.

V roce 2025 se ACRI zaměří na pokračování podpory domácích i mezinárodních obchodních aktivit českého železničního průmyslu. V rámci společné účasti na zahraničních veletrzích se firmy sdružené v ACRI zúčastní TRAKO v polském Gdaňsku a EURASIA RAIL v Istanbulu.

Zdroj
redakce
Back to top button