Testy autobusů

První svezení s Iveco Streetway

Po světové premiéře nového městského autobusu od společnosti Iveco Bus jsme si velkou novinku vyzkoušeli v ulicích Prahy. Poháněl ho naftový motor. 

Až doposud značku Iveco Bus v segmentu městských nízkopodlažních autobusů zastupoval jen model Urbanway. Ten se ale vyrábí ve Francii, což se odráží v nákladech na práci. To ho samozřejmě trochu znevýhodňuje na cenově citlivých trzích střední a východní Evropy, o Asii či Africe nemluvě. Proto před rokem a půl vznikl společný projekt s tureckým Otokarem, kde se bude Streetway ve dvou délkových variantách – 12 m a kloubový 18,75 m – od příštího roku vyrábět.

Přečtěte si také
Streetway technicky vychází z modelu Otokar Kent, má ale upravený vnější design (FOTO: autor)

Turecký základ s technikou Iveco 

Cesta k nižším pořizovacím nákladům vedla nejen přes výrobu v Turecku (tato země je autobusovou velmocí), ale také v jednodušší konstrukci samotného autobusu. Navíc Iveco nemuselo vyvíjet od základů nový autobus, ale pomohlo si spoluprací s Otokarem. Výsledkem je autobus, který se svým vzhledem přibližuje spíše k plně elektrickému modelu E-Way než třeba ke stálicím Urbanway, resp. Crossway. Na první pohled ale rozhodně nevypadá nijak lacině. Vedle vzhledu Streetway prošel i dalšími technickými úpravami.

Vedle 12m verze bude existovat už jenom kloubová s délkou 18,75 m (FOTO: autor)

Nafta a benzin

Tou nejzásadnější je instalace vlastního pohonu. Zatímco turecký předobraz sází na jednotky Cummins, Streetway dostal vlastní šestiválce Industrial FPT Cursor 9 Euro 6e poháněné buď naftou, nebo stlačeným zemním plynem. Dieselové verze s technologií HI-SCR pro krátkou i dlouhou verzi mají výkon 228 kW (310 k)/1300 Nm nebo 265 kW (360 k)/1650 Nm, plynové motory disponují stejným výkonem, ten silnější má ale o 10 Nm nižší točivý moment (1640 Nm). Naftové motory si bez úprav poradí s biopalivy druhé generace, plynové jsou pak plně kompatibilní s bioplynem vyrobeným z obnovitelných zdrojů. Tlakové lahve mají objem 1600 litrů u 12m modelu, resp. 1805 litrů pro kloubovou verzi. Standardně s motory spolupracuje čtyřstupňový automat Voith DIWA.6, jako alternativa je připravený šestistupňovým ZF Ecolife 2.

Přístup do motorového prostoru je opravdu příkladný (FOTO: autor)

Světlý interiér

Základní provedení může mít dvoje nebo troje dvoukřídlé dveře široké celkem 1200 mm, kloubové troje nebo čtvery. Vstupní výška je 330 mm, vnitřní interiérová 2438, resp. 2431 vzadu. Samotný interiér nepůsobí vůbec špatně, je příjemně prosvětlený, materiály nevypadají lacině a také dílenské zpracování se mi zdálo na první pohled velmi slušné. Uvnitř může být 24 až 32 sedadel typu Kiel Ideo u třídveřové varianty, nebo 26 a 34 u dvoudveřové. U kloubového autobusu se posadí 31 až 47, resp. 33 až 49 cestujících u čtyřdveřového provedení. Klimatizace o výkonu 39, resp. 48 kW (2×24 kW) u kloubáku bude za příplatek, stejně jako dvojité tónování bočních skel.

Uvnitř může být 24 až 26 sedadel (FOTO: autor)
Šestnáct sedadel je plně nízkopodlažních (FOTO: autor)
Šířka dveří je 1200 mm, nástupní výška 330 mm (FOTO: autor)

Kombinace dvou stylů

Příbuznost s modelem Otokar Kent je na první pohled patrná v kokpitu řidiče. Přístrojová deska s velkými přepínači působí v dnešní době poněkud staromódně, což nezakryje ani nová generace palubních přístrojů Actia s velkým barevným displejem, kterou dostala i řada Crossway. Zatímco páčky pod volantem jsou z produkce Iveco, samotný volant už ne. I když je na něm logo Iveco. Při první prohlídce na mě Streetway udělal pozitivní dojem dostatkem odkládacích míst a různých uzavíratelných přihrádek. Řidič od interiéru oddělují dveře s vysokým plexisklem, což je v době COVIDu praktické řešení.

Přístrojová deska je trochu oldschool. Z Iveca pocházejí jen přístroje (FOTO: autor)
Servisní panel nad řidičem (Foto: autor)

Mile překvapil

Když to shrneme, pracoviště řidiče si na nic nehraje, je maximálně praktické a přísně účelné. Volant se pohybuje i s přístrojovou deskou a jde to poměrně ztuha. Zrcátka se v základu nastavují ručně, zde jsme ale měli elektrické ovládání. Pozici za volantem jsem tak si našel poměrně rychle. A-sloupek vlevo je sice na první pohled poměrně masivní, ve výhledu ale nijak nepřekáží. I krátká cesta od hotelu Hilton přes Dejvice na Strahov autobus perfektně prověřila, protože během těch pár kilometrů jsem vyzkoušel jeho chování prakticky na všech představitelných površích a musím uznat, že mě chování Streetwaye docela překvapilo. Nakolik se na tom podílí fakt, že vpředu má nápravu ZF, nicméně i na malých městských kolech se chová důstojně a plavně. Na řízení autobusu jsem si celkem rychle zvykl. Příjemným zjištěním bylo skvělé sladění motoru se čtyřstupňovým Voithem, který řadil hladce a prakticky nepostřehnutelně. Dobrý dojem ve mně zanechal i integrovaný retardér, naopak mě osobně příliš nevyhovuje uchycení brzdového pedálu u podlahy, protože nemám takový cit pro dobrzďování do zastávky.

Velké čelní sklo a úzké A-sloupky usnadňují výhled z autobusu (FOTO: autor)

Servis v síti Iveco

Na příchod nového modelu se pochopitelně připravila i prodejní a servisní síť Iveco Bus, která mu bude zajišťovat kompletní nabídky služeb od servisu, financování, školení, smluv o údržbě apod. Překvapilo mě, jak má příkladně řešené servisní přístupy do motorového prostoru zvenčí i zevnitř. Kalkulačku TCO jistě potěší, že nárazník je dělený na tři části, takže při poškození se vymění jen poškozený kus.

Iveco Streetway je zacílen na méně náročné evropské, asijské a africké trhy, kde by měl konkurovat příznivou cenou a nízkými TCO.

Přečtěte si také

Back to top button