Test VW Caravelle 6.1

Test VW Caravelle 6.1. Přestože v ceníku firmy Volkswagen užitkové vozy již nějakou dobu figuruje nová generace Multivanu, pořídit si ještě stále můžete i kompletní řadu Transporter T6.1, včetně Caravelle. A jak jsme se přesvědčili v testu dlouhé verze, pořád má co nabídnout. 

Šestá generace Volkswagenu Transporter vstoupila na trh v roce 2015, na konci roku 2019 přišla modernizovaná varianta, označovaná jako T6.1. Ta přinesla pořádnou porci elektroniky a konektivity a k tomu i omlazený, dodnes moderně vypadající design. 

Caravelle stojí v hierarchii vozů Transporter určených pro přepravu osob uprostřed, tedy nepočítáme-li verzi California se zvedací střechou v podobě stanu. Mimochodem jen tu můžete ještě zadat do výroby, protože Transporter Kombi i Multivan už můžete pořídit s pevnou konfigurací v rámci nabídky skladových vozů. A těch má importér po problémech s výrobou konečně dostatek, přičemž další ještě přijdou. 

Uprostřed

Každý se pořád ptá, jaký je rozdíl mezi Transporterem Kombi, Caravelle a Multivanem. V počtu lidí to není, všechny přepraví osm, resp. až devět cestujících. Zásadní rozdíl ale panuje v tom, jak je přepraví, přesněji řečeno, jaký komfort a výbava cestující obklopuje a na jakých sedadlech sedí. Transporter Kombi je velký dříč s odolnými plasty uvnitř a převážně bezpečnostní a funkční výbavou, který snadno vyjmutím sedadel proměníte v dodávku.

Naproti tomu Multivan je čistě osobní automobil, určený pro velkou rodinu, která si může užívat maximálního luxusu v kůži apod. Caravelle mezi nimi lze považovat za největšího univerzála, který může sloužit nejen jako rodinný minibus, ale i jako firemní vozidlo či hotelový shuttle.

Test VW Caravelle 6.1 je jezevčík

Caravelle se prodává ve dvou délkách, základní 4904 mm doplňuje námi testované provedení dlouhé5304 mm. Z tohoto prodloužení těží především zavazadlový prostor, který je i za třetí řadou sedadel opravdu obří. Přesný údaj výrobce tají, spokojit se musíme pouze s maximálním objemem 6,7 m³. To ale vyžaduje vyjmutí nedělené lavice ze třetí řady a tří samostatných sedadel z druhé řady (konfigurace označená jako 8 míst Easy-Entry).

Úplně snadné to není, musíte na to být dva, ale pořád je to snazší než třeba u Mercedesu-Benz třídy V. Sedadla nejsou na rozdíl od Multivanu podélně posuvná, nicméně i díky rozvoru prodlouženému o 40 cm (3,4 m) mají cestující místa pro nohy opravdu požehnaně. Přístup do třetí řady je snadný díky odklopení krajních sedadel i díky bočním posuvným dveřím, jež jsou široké přes metr (v případě elektrického ovládání o 5 cm užší). Samotná sedadla ve druhé a třetí řadě jsou na první pocit poměrně tvrdá, jejich tvar i tuhost výplní oceníte až na delší cestě. 

Vlažnější, ale úsporný

Testovanou Caravelle poháněla prostřední ze tří nabízených verzí dieselu 2.0 TDI s výkonem 110 kW a nejvyšším točivým momentem 340 Nm. Ten je sice k dispozici v širokém pásmu od 1500 do 3000 min^-1, nicméně pořád si musí poradit s poměrně velkou čelní plochou a hmotností minimálně 2,2 t, maximální hmotnost je 3,2 t. Na to je třeba myslet především při předjíždění. Skvěle odhlučněný diesel nás mile zaskočil spotřebou, která se pohybovala od 7,5 do 8,5 l, průměr se ustálil lehce pod osmilitrovou hranicí. Přestože dlouhá verze je opravdu hodně dlouhá, má poloměr otáčení 13,2 m, stejně se s autem skvěle manévruje. A to i bez kamer. Velkou výhodou vozu je krabicovitý tvar, takže přesně víte, kde karoserie končí.