Zprávy

Počty obětí dopravních nehod loni poklesly, ekonomické náklady jsou však enormní

V Libereckém kraji pokles počet mrtvých i zraněných; od vzniku kraje nejméně těžce zraněných, druhý nejnižší počet usmrcených.

V Libereckém kraji došlo v roce 2016 celkově ke 4 094 dopravním nehodám vyšetřovaným Policií ČR. „Počet nehod byl o 205 vyšší než v předchozím roce. Naopak došlo ke snížení počtu usmrcených, těžce i lehce zraněných,“ konstatuje Vlasta Suchánková, vedoucí oddělení tisku a prevence Krajského ředitelství PČR Libereckého kraje. Konkrétně při nehodách zemřelo 19 lidí (o 4 méně než v předchozím roce), dalších 101 osob bylo zraněno těžce (oproti roku 2015 pokles o 21 případů) a 1 158 lehce (meziroční pokles o 16).
Z 19 usmrcených bylo 5 řidičů osobních automobilů, stejný byl počet i jejich usmrcených spolujezdců a také chodců. Dále zemřeli dva cyklisté (jeden z nich ve věku 13 let), jeden řidiči motocyklu a jeden řidič nákladního automobilu. Nejvyšší výskyt tragických nehod byl na Liberecku (celkově 9), následují Semilsko (5), Českolipsko (3) a Jablonecko (2).
„V historii Libereckého kraje zaznamenaly statistiky nejméně těžce zraněných a druhý nejnižší počet usmrcených při nehodách,“ uvádí Jan Polák, koordinátor bezpečnosti silničního provozu Libereckého kraje.
 
Nejčastějšími viníky nehod byli řidiči motorových vozidel (3 187 nehod), dále pak zvěř či domácí zvířata (652 případů), následují řidiči nemotorových vozidel (148 kolizí) a chodci (39 nehod). Alkohol byl zjištěn u 214 nehod, zemřely při nich 2 osoby, dalších 10 bylo zraněno těžce a 93 lehce. Meziročně bylo těchto nehod o 7 méně, poklesl i počet zraněných těžce (o 4) či lehce (o 10), počet usmrcených byl stejný jako v roce 2015. V celkem 710 případech viník od nehody ujel, tyto události se sice obešly bez obětí na životech, ale na místě nehody zůstaly bez pomoci 3 těžce zranění a dalších 35 osob s lehkým zraněním.
 
Stručná rekapitulace loňských statistik nehodovosti v České republice
V roce 2016 došlo v České republice k 98 864 dopravním nehodám šetřeným Policií ČR. Zemřelo při nich 545 osob, dalších 2 580 bylo zraněno těžce a 24 501 lehce. Meziročně došlo k významnému poklesu obětí, a to o 115, tedy 17,4 %. Naopak se zvýšil počet těžce zraněných (o 40 osob, tj. 1,6 procenta) a lehce zraněných (o 75 jedinců, tj. 0,3 %). Oproti roku 2015 se výrazně snížila závažnost nehod (jedná se o počet mrtvých na jeden tisíc nehod vyšetřovaných Policií ČR), a to ze 7,1 na 5,5.
 
Oproti roku 2015 poklesl počet usmrcených cyklistů o 42,6 %, motocyklistů o 33,3 %, chodců o 15,3 % a cestujících v osobních automobilech o 10,1 %. Poklesl i počet usmrcených dětí, a to o 27,8 procenta. Naopak vzrostl počet obětí z řad osob cestujících v nákladních automobilech, a to o 37,5 %. Dle údajů zveřejněných Drážní inspekcí výrazně narostl – o 40,6 procenta – počet obětí střetů na železničních přejezdech. 
 
Počty obětí poklesly na místních komunikacích (o 25,7 %), silnicích I. třídy (o 24 %), III. třídy (o 23,9 %) a II. třídy (o 17,3 %). Opačný trend zaznamenaly statistiky na dálnicích, kde loni zemřelo 42 lidí, tedy oproti roku 2015 o 12 (tj. 40 %) více. Méně loni zabíjel i alkohol. Při nehodách s jeho asistencí přišlo o život 52 osob, tedy o 10 (16,1 %) méně než v roce 2015. A také drogy si připsaly méně obětí, a to 10 (meziročně o 2 méně).      
 
Nebezpečná rychlost příčinou třetiny všech úmrtí
Třemi nejčastějšími příčinami nehod byly nedostatečné věnování se řízení, nesprávné otáčení či couvání a nedodržení bezpečné vzdálenosti za vozidlem. Naopak nejvíce usmrcených bylo při nehodách v důsledku nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (86 mrtvých), vjetí do protisměru (75 obětí) a nedostatečného věnování se řízení vozidla (57 usmrcených). „Po přičtení dalších 38 mrtvých v důsledku nehod, jejichž příčinou bylo nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu, 34 usmrcených při nehodách v důsledku nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a 16 obětí nehod, jejichž příčinou byl jiný druh nepřiměřené rychlosti, dojdeme k závěru, že nejvíce zabíjela nebezpečná rychlost. Měla na svědomí celkově 174 mrtvých, zhruba třetinu všech obětí nehod,“ upřesňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
 
Snižovat počty mrtvých a těžce zraněných se zdaleka nedařilo ve všech krajích
Nejvíce nehod – 22 876 – vyšetřovali policisté v Praze. Následují Středočeský kraj (13 833 nehod) a Ústecký kraj (10 002 nehod). Naopak nejméně často vyjížděla Policie ČR ke kolizím na Karlovarsku (2 675x), Plzeňsku (3 352x) a Pardubicku (3 695x). Nejvíce obětí zaznamenaly statistiky v krajích Středočeském (106), Jihočeském (51) a Jihomoravském (49). Nejméně mrtvých bylo v Karlovarském kraji (13), na Liberecku (19) a v Praze (21). Ve dvou krajích (Plzeňském a Středočeském) počty usmrcených meziročně vzrostly, v osmi pak došlo ke zvýšení počtu těžce zraněných. Pravděpodobnost, že vyšetřovaná nehoda skončí tragicky, byla jednoznačně nejnižší v Praze. Zde na jeden tisíc nehod připadlo 0,9 usmrceného. Na opačném konci se nacházejí kraje Plzeňský (12,2) a Jihočeský (12,1).
 
Účty za nehody rostou
Dle aktuálních zjištění publikovaných Centrem dopravního výzkumu, v. v. i., náklady spojené s nehodovostí neustále rostou. Zatímco nás nehodovost vyšla v roce 1993 na zhruba 18 miliard korun, v roce 2015 se jednalo o rekordních 68 254 421 000 korun. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že aktuálně nás přijde
·        1 oběť nehody na 20 790 000 korun
·        1 těžce zraněný 5 033 600 korun
·        1 lehce zraněný na 649 800 korun
·        1 nehoda jen s hmotnou škodou na 344 900 korun
 
Nejvíce nás stály nehody, ke kterým došlo ve Středočeském kraji – celkově 9 589 000 000 korun. Naopak nejméně to bylo na Karlovarsku, a to 1 733 000 000 korun. Každý obyvatel České republiky imaginárně zaplatil 6 468 korun. Mezi kraji ovšem panovaly velké rozdíly. Jak vyplývá z údajů Centra dopravního výzkumu, nejdražší byly pro Pražany, každého vyšla nehodovost na 7 559 korun. Naopak nejméně to bylo pro obyvatele Moravskoslezského kraje, a to 5 341 korun.  

Přečtěte si také

Back to top button